CCBC tábory
Listopad a prosinec 2021 v Zátoce nosatých opic
Pro zobrazení
Viki Talks s Arthurem F. Sniegonem
Pro otevření rozhovoru
CCBC vysílá do škol své odborníky a dobrodruhy
Nejlepší je přijímat informace přímo od zdroje. U ochrany biodiverzity to platí samozřejmě také. Jsou zážitky, které psané slovo nebo video samo o sobě jen těžko zprostředkuje. Proto jsme se rozhodli do škol vyslat některé z ochranářů, kteří tráví významnou část svého života v různých koutech světa a naplno se věnují ochraně přírody. Formou besedy se s žáky rádi podělí o své zážitky a zkušenosti a poskytnou erudované odpovědi na ty nejzáludnější otázky k tématu.
Níže uvedený odkaz na Youtube vás navede na videoupoutávku ambasadorky CCBC, Viki (@Vikimixprague), ve které náš program Besedy pro školy a jednotlivé lektory stručně představuje. Nabídnout vám nyní můžeme besedování s Arthurem F. Sniegonem (Save-Elephants.org, Zoo Liberec), Adélou Hemelíkovou (Zoo Liberec, ČZU) a Františkem Příbrským (Zoo Ostrava, The Kukang Rescue Program).
Odkaz na video zde: Besedy pro školy: pozvánka od Viki – YouTube
Besedy se mohou konat v rámci jedné třídy, ale i ve spojených třídách základních i středních škol. V případě karantény je možnost interaktivní on-line besedy podpořené materiály z naší knihovny na webu (videa, pracovní listy, slovníčky pojmů a infokarty). Cena za besedu v délce 45 minut je 65 Kč v prezenční formě a 50 Kč v on-line variantě. Pro objednání a informace můžete kontaktovat koordinátorku CCBC do škol, Alenu Rokovou, na e-mailové adrese alena.rokova@ccbc.cz nebo na telefonním čísle 724 770 980.
TALARAK-postižené záchranné centrum na Filipínách
Minulý týden tajfun Odette likvidoval filipínské ostrovy a bohužel i záchranou stanici Talarak, na štěstí chovatele zranění nebyli, ale spousta zvířat zahynula a stanice je v troskách. Kolegové z Filipín nás prosí o pomoc. Zoo Liberec pošle 50 000Kč a my na CCBC zakládáme sbírku. Jestli chcete pomoct můžete posílat peníze přímo na účet CCBC s poznámkou „Talarak“ nebo skrze darujme viz. tlačítko dole. Děkujeme moc
ZOO Liberec Tisková zpráva
Liberecká zoo zasílá finanční pomoc tajfunem postiženému záchrannému centru na Filipínách
Koncem minulého týdne zasáhl Filipíny ničivý tajfun Rai. Připravil o život téměř čtyři
stovky lidí a způsobil rozsáhlé miliardové škody. V pátečních ranních
hodinách se prohnal i ostrovem Negros, kde působí i nezisková organizace
Talarak, se kterou Zoo Liberec již mnoho let spolupracuje na záchraně mnoha
kriticky ohrožených druhů zvířat. V jednom ze tří záchranných center,
které Talarak na ostrově Negros provozuje, došlo dle slov jeho pracovníků doslova
ke zkáze. Zaměstnanci přišli o své domovy, vlivem silného větru a deště se
zřítily ohradníky a voliéry a uhynulo několik vzácných zvířat. Zoo Liberec se
rozhodla ze svého rezervního fondu okamžitě vyčlenit 50.000 Kč a poskytnout
organizaci prostředky na nákup nejnutnějšího vybavení na odklízení škod a
poskytnutí základní péče o přeživší zvířata.
Jedno ze tří záchranných center, jež Talarak na filipínském ostrově Negros provozuje,
se nachází v městě Kabankalan, které stálo přímo v trase tajfunu Rai.
Podle slov pracovníků organizace došlo vlivem silného větru a deště
k vylití řeky Hilabangan. „Hladina řeky vzrostla o téměř dva metry
a blesková povodeň společně s větrem způsobila doslova zkázu. Zničila domy,
způsobila blackout a odtrhla lidi od přístupu k pitné vodě. V našem
záchranném centru kompletně zničila infrastrukturu a zdevastovala výběhy i
voliéry. Vlivem tajfunu došlo k úhynu i několika vzácných zvířat včetně
našich chovných kriticky ohrožených zoborožců,“ popisuje situaci ředitel
organizace Talarak Matt Ward. V ostatních centrech situace tak dramatická
není, nicméně například i v rezervaci Bayawan vyvrácené stromy poničily
plot rezervace a budovy sloužící zaměstnancům.
Liberecká zahrada se proto rozhodla okamžitě vyčlenit finanční prostředky ve výši 50
tisíc Kč, které putují organizaci Talarak na pomoc s odklízením škod a na
zajištění péče o přeživší zvířata.
Pomoci filipínským ohroženým zvířatům ale může i veřejnost, a to zasláním libovolné
částky na účet Nadačního fondu České koalice pro ochranu biodiverzity (CCBC) 2865271001/5500,
do poznámky stačí uvést jméno Talarak. „Všem, kterým není osud zvířat
lhostejný a zapojí se do sbírky spolu s námi, mnohokrát děkujeme.
Jakákoli, i drobná, pomoc znamená pro zvířata i pracovníky zdevastovaného
záchranného centra opravdu mnoho,“ dodává Nejedlo.
Zoo Liberec s organizací Talarak aktivně spolupracuje již od roku 2008. Pomáhá
se zajištěním veterinární péče v tamních záchranných centrech a podporuje
repatriaci mláďat odchovaných v lidské péči v centrech zpět do volné
přírody ostrova Negros. V záchranné
stanici ve městě Kabankalan dokonce dlouhodobě působil i zaměstnanec liberecké
zoo Pavel Hospodářský. „Talarak se velmi významně podílí na záchraně mnoha
filipínských druhů, které se vlivem člověka a odlesňování ocitly na pokraji
vyhubení a ve volné přírodě jich zbývá posledních pár jednotek či desítek
jedinců. Především se jedná o prase visayánské, sambara skvrnitého, holuba
negroského, zoborožce rýhozobého a zoborožce žlutobradého. Díky dlouhodobé
práci, úsilí a snaze Talaraku ale mají šanci na přežití,“ vysvětluje
ředitel zoo David Nejedlo.
Dear Partners and Friends of Talarak,
In the early hours of Friday morning Typhoon Odette (Rai) swept across the center of Negros, with 250km/h winds and extreme rainfall causing unprecedented destruction.
In the days around the Typhoon the Talarak Foundation structures and active sites, as with much of the island, suffered greatly from floodwaters, high winds, falling trees and debris.
Negros Forest Park in Bacolod City had several large trees fall with some minor structural damage, but no animal mortalities or personal injury.
The Bayawan Nature Reserve had many trees also felled with some causing damage to the perimeter fence line in over 30 locations, and damage to the personal housing of many staff and community members.
Feather Park and our Kabankalan City site had severe damage from the winds and water. Kabankalan City was in the middle of the path of the typhoon, suffering from the strongest winds and rainfall which subsequently caused the city’s river to overflow. The resulting flash flood rose to 5-6ft and left devastation in its wake; severely damaging enclosures and infrastructure (as well as destroying houses and personal properties of TFI staff), causing the loss of power and water in the city (unlikely to be repaired within a month), and causing the death of several Talarak animals including our breeding hornbills and ground dwelling bird species.
Right now our teams are mobilised in each site to clean and repair as much as physically possible as well as collecting donations of money and materials to help with the animal and staff care.
The essential items we require include;
Generators
Chainsaws
Manual Water Pumps
Food and Water for the animals and displaced staff
Temporary Shelters
Blankets and Clothing.
Water and Electrical pipes/wiring to replace those damaged
Hogwire Fencing
We are also collecting money to purchase some of these items and pay for the hiring of extra staff for clean-up and rentals of machinery.
Any assistance that you and your organisations can give regarding direct or indirect support would be greatly appreciated. I attach here the payment methods for donations for you to disperse to your colleagues/patrons. We also hope you understand that this endeavour is taking us away from currently active proposals, research activities and other conservation efforts until we can reinstate our facilities and aid our staff and communities.
In the next couple of weeks we will release our End Of Year Report where we will detail how the donation drive did and summarise the damage and mortalities resulting from this typhoon.
Zprávy z pralesa – Den na salině
Na salinách v konžském pralese jsem proseděl už hodně dnů. Psal jsem už o skvělých pozorováních goril, které se přicházejí pást na mladých ostřicích, o šimpanzích, kteří si s klacíků vyrábějí jednoduché nástroje, se kterými pak z vody vytahují ponořené rostliny, i o guerézách které za minerály zalézají až pod zem do pouštěných termitišť a pak si na otevřeném prostranství saliny dlouze hrají. Možná jsem ale zapomněl poznamenat, že tahle pozorování nepřicházejí stejně automaticky, jako když si doma z obýváku zapnete televizi. Běžný den na salině vypadá přeci jen trochu jinak.
Saliny Messok a Dibo jsou velké zamokřené plochy porostlé ostřicí a obklopené pralesem. Na každé z nich je jeden nebo několik velkých minerálních lizů. Tyhle zaplavené jámy v zemi se v této podobě zřejmě udržují hlavně díky činnosti slonů. Ale i nejrůznější další zvířata tu mohou pojídat zem, pít zakalenou vodu nebo se pást na bylinách, které jsou na minerály také bohaté. Právě sem směřuje pohled z našich skrytých pozorovatelen.
Na salinu je to z kempu u peřejí Cholet nějakých 40 minut, takže ráno vstáváte po čtvrté hodině, abyste na místo dorazili ještě před rozedněním. Ranger, který vás doprovází, přehodí přes rameno samopal a většinou kyselým pohledem naznačí, že se dá vstávat i později. Na salinu pak vyrazí tempem, které si vyloženě koleduje o to, aby si člověk ve tmě vyvrknul nohu nebo vypíchnul oko. Před rozedněním se usazujeme na pozorovatelně. Její fasádu ještě můžeme doplnit pár novými zelenými větvemi, protože ty staré postupně sesychají, a pak už ranger vrací dospat do kempu.
Rozbřesk je pro mě jeden nejpříjemnějších momentů afrického dne. Jste odpočatí, je příjemně chladno, vaše oblečení je vyprané, teplé a skoro suché, nic vás nebolí, nebodá a neobtěžuje, srkáte teplou kávu z termosky a už se těšíte se na dlouhý den plný skvělých zážitků. I když je před vámi místy i docela hluboká bažina, skoro tu nejsou komáři. Jejich úlohu obtěžovat člověka ovšem úspěšně přebírají včely. Jednotlivé druhy včel a včelek mají různé strategie, jak lidskému pozorovateli nový den znepříjemnit. Velký druh, který připomíná naši včelu medonosnou, to řeší žihadly. Do práce se pouští už za rozbřesku, kdy to kolem vás začíná bzučet. Nesmíte se moc hýbat. Hlavně vám nesmí včely zalézt pod triko ani nikam jinam, to pak bodají dost spolehlivě! Jen co se ale napijí rosy, vytratí se postupně nejspíš někam výš do korun stromů.
Rozednívá se a prales je zahalený v mlžném oparu, který se postupně rozpouští. Je klid. Nedá se říct, že by tu bylo vyloženě mrtvo. Občas se objeví kočkodani, jak hledají plody na stromech na kraji lesa, ale přímo na salinu prakticky nikdy neslezou. Na stromech se mohou usadit ibisové hagedaši, kteří svým pronikavým voláním dodávají salině dost typickou zvukovou kulisu. Jindy zas přilétne kladivouš africký, turako, skupinka zoborožců nebo některý z větších dravců, většinou orlosup palmový nebo třeba jestřábec pochopovitý. Jednou si na vysoký strom sedla i kachna, pižmovka konžská, která na takovém místě působila dost nepatřičně. Na nízkých větvích se zas může objevit ledňáček a pokud ho zrovna žebráním neobtěžuje žádné z jeho vyvedených mláďat, vyhlíží odsud žáby z bahnitých tůní i cosi dalšího v porostech ostřic. Tam ho pak střídají hejna astrildovitých ptáčků panenek, které z ostřic vyzobávají semena. Jenže všechno tohle hemžení se děje ponejvíc jen okolo míst, která sledujeme, zatímco samotné minerální zdroje na salině po celou tu dobu zejí prázdnotou. Časem vás začne znervózňovat, že tu vlastně není ani jediné ze zvířat, kvůli kterým tu sedíte a čekáte.
V poledne začíná být horko, zvláště když se slunci podaří proniknout přes vrstvu mraků. To je oblíbená doba včelek Plebeina armata. Jsou maličké a nebodají, nejprve si jich sotva všimnete, ale postupně jich začíná být hodně, a nakonec už jich je nesnesitelně moc. Vyhledávají tekutiny lidského těla, proto se jim říká potní včelky. Ovšem slzy je lákají ještě o dost víc než pot. Neustále se motají kolem očí, a i když vás to nutí neustále mrkat, co chvilku některá z nich v oku přistane. Pár jejích kamarádek vám mezitím stačí zalézt třeba do nosu nebo do ucha. Jakmile některou z nich v oku rozemnete, zjistíte, že má namísto žihadla jinou obranu, vypouští v nebezpečí nepříjemně páchnoucí chemikálii. Není moc dráždivá, ale jak je včelek plno, časem vám taky začne vadit. O potních včelkách jsme dobře věděli, a tak jsme sebou měli i moskytiérové košile a síťky přes obličej. Jenže v dusném tetelícím se poledním vzduchu si pak v takové kombinéze připadáte jako v pařníku. A tak se střídají nálady, nejprve vás ničí nesnesitelné včelky, pak od nich nějakou dobu odpočíváte a potíte se zabalení do moskytiéry, až už to nevydržíte a znovu se odhalíte včelkám. A tak vám uběhne poledne, aniž by se na salině ukázalo jediné zvíře.
Z lesa se mezitím ozývá ječení šimpanzů a goril i řev gueréz pláštíkových. Stromy se občas zachvějí a zapraskají jako ve scéně z Jurského parku, a i když víme, že je to nejspíš zase jen tlupa kočkodanů, snažíme si představit slona nebo aspoň stádo buvolů, jak se blíží k salině. Nepřijde nic. V soupeření o vaši pozornost postupně vítězí hmyz. Některé brouky a motýly už znám osobně. Třeba tesařík, který se pravidelně usazuje na konkrétních listech v okolí pozorovatelny a který má jednu strany těla pokrytou souvislou vrstvou roztočů, jako by na sobě měl zatuhlé bláto. Modrásek s trhancem na křídle, který se pořád vrací, aby mi znovu usednul na nose. Anebo kulhající motýl, který má chudák už jenom dvě poslední nohy, jednu vpravo vepředu a druhou vlevo vzadu, takže ani nedokáže při chůzi vyrovnávat rovnováhu. Přilétal každý den a sedal na můj batoh. Teď už ale nepřišel. Nejspíš se mu nepodařilo uniknout před nějakým ptákem.
Odpoledne se začíná trochu ochlazovat, nebe se ještě víc zatahuje, včelky přestávají létat a namísto bzučení se ozývají hromy. Sledujete, jak daleko hřmí, kterým směrem po obloze plují mraky a jaká je naděje, že vás déšť mine. Na salině nejsou žádná zvířata. Začíná pracovat fantazie. Zřetelně slyšíme odfrkování obrovského slona, ze kterého se vyklube šustění křídel prolétajícího ptáka, a hned zas dunivé bručení gorily, ve skutečností kručení našich žaludků. Déšť většinou přichází k závěru dne.
Když přestane pršet, je ještě na řadě druhá hodina bodavých včel, které milují oblečení, pláštěnky, batohy, popruhy dalekohledů, prostě vše, co je prosáklé vaším potem a současně i promáčené deštěm. Obsypou vás, ale pokud se nepohnete, je stále šance, že vás nepobodají. Jistý nedávný výzkum ovšem srovnával, jak reagují včely na příchod experimentátora k úlu, a nejútočnějším poddruhem včely medonosné se ukázal být právě Apis mellifera adansonii ze západní Afriky. Po prvním dešti jsem skončil se čtyřmi žihadly, Ondra jich měl asi osm.
Salina mezitím zůstává prázdná, bez zvířat. Když vás ranger se samopalem večer dorazí vyzvednout a doprovodit zpátky do kempu, nemáte v zápisníku jediné pozorování šimpanze, gorily, guerézy, slona ani antilopy. Ale říkáte si, že jste jich dnes z lesa slyšeli tolik, že zítra určitě musí přijít. A oni opravdu přijdou, pokud ne zítra, tak pozítří nebo za tři nebo za čtyři dny. Nebo určitě za pět dní!
Na Sumatře díky rozvojové pomoci ČR vznikl nový „kávový dům“
Na Sumatře díky rozvojové pomoci ČR vznikl nový „kávový dům“ pro pěstitele kávy Kukang Coffee, kteří pomáhají chránit outloně, luskouny a další ohrožené druhy zvířat.
10. prosince 2021 – Rozvojová pomoc České republiky v gesci Ministerstva zahraničních věcí ČR a Velvyslanectví ČR v Jakartě podpořila komunitu pěstitelů kávy chránící přírodu a ohrožené druhy na Sumatře, kde působí záchranný program Kukang. Díky podpoře grantu nazvaného „Malý lokální projekt“ na severu ostrova nově stojí i speciální „kávový dům“.
Tzv. „Malý lokální projekt“ (dále jen „MLP“) je grant, který v rámci rozvojové pomoci vypisuje Ministerstvo zahraničních věcí ČR ve spolupráci s Velvyslanectvím ČR v Jakartě. Tento grant slouží k rozvoji spolupráce na lokální úrovni a Kukang program ho získal na podporu udržitelného živobytí komunity lidí ve vesnici Kuta Male na Severní Sumatře. V této oblasti totiž program dlouhodobě spolupracuje s místními obyvateli, pomáhá řešit konflikty farmářů s divokými zvířaty přicházejícími na jejich pole, zaměstnává bývalé pytláky jako asistenty pro terénní monitoring zdejšího pralesa a vybudoval zde anglicko-environmentální knihovnu pro místní děti. Místní komunita zde nyní díky navázané spolupráci produkuje environmentálně šetrnou kávu „Kukang Coffee“ a zároveň chrání ohrožené druhy zvířat. Hlavní náplní grantu bylo zejména založení komunity místních pěstitelů kávy, tzv. „Kukang Coffee Community“, a stavba multifunkčního „kávového domu“ v této terénní oblasti. Grant volně navazoval na již realizovaný MLP z roku 2019, díky kterému byla nastavena metodika zpracovávání kávy a podpořen nejen trénink a školení jejích zdejších producentů, ale i environmentální vzdělávání místních dětí.
Nově vybudovaný „kávový dům“ Kukang Coffee, jehož výstavba a vybavení byly možné právě díky finančním prostředkům z grantu MLP 2020, nyní slouží ke správnému zpracovávání a skladování kávových zrn zaručujícímu jejich vysokou kvalitu. Prostory ale představují také ideální místo pro setkávání členů komunity pěstitelů kávy, jejich schůze a potřebná školení. Jedna část domu bude navíc sloužit jako prostor pro anglicko-environmentální knihovnu pro děti a jejich vzdělávání v ochraně přírody a anglickém jazyce.
Farmáři sdružení v nově založené komunitě Kukang Coffee musí podepsat oficiální dohodu o spolupráci, která jim zajišťuje všechny výhody členství, jako je například garantovaný odkup jejich kávy projektem za vyšší cenu, než je cena na místním trhu. Zároveň je však tato smlouva zavazuje k ochraně ohrožených a chráněných druhů zvířat. „Povedlo se nám také podepsat dohodu o spolupráci s vesnicí Kuta Male, kterou zastoupil její starosta. Tato dohoda zahrnuje mj. i body o podpoře a rozvoji Kukang Coffee komunity a o ukončení lovu chráněných druhů divokých zvířat v oblasti. Starosta vesnice Jhon Sembiring jakožto pěstitel kávy také sám do této komunity vstoupil,“ pochvaluje si navazování spolupráce s místními obyvateli na ochraně přírody ředitel záchranného programu Kukang František Příbrský. V rámci členství jednotliví farmáři získávají poradenství od týmu složeného z koordinátora a dvou asistentů, kteří bývali pytláky. Ti však nyní kontrolují nejen zpracovávání kávy dle nastavené metodiky, ale i dodržování zákazu lovu ohrožených zvířat. „Od loňského roku s námi v rámci projektu Kukang Coffee spolupracuje již přes 50 farmářů, od nichž jsme odkoupili již zhruba 3 tuny zelené kávy v pergamenové slupce přímo z jejich polí. Díky vzniklé kávové komunitě mají místní lidé větší zisk ze své kávy a zároveň vyšší motivaci a pochopení k ochraně místních ohrožených druhů zvířat. Projekt funguje výborně, a naše oblast se tak pro tato zvířata stala takovým malým rájem,“ vysvětluje indonéský koordinátor projektu Kukang Coffee Jhon Kartasima Gurusinga.
Tuto kvalitní kávu si mohou dopřát již i lidé v Česku. Zelená káva z této oblasti se totiž dováží do České republiky, konkrétně do kavárny Kukang Coffee v Ústí nad Labem, která tento ochranářský příběh šíří dál skrze své návštěvníky. Více na www.kukang-coffee.org.
Ministerstvu zahraničních věcí České republiky a Velvyslanectví České republiky v Jakartě patří velké poděkování za poskytnutí grantu, který pomohl podpořit udržitelné živobytí obyvatel severní Sumatry a zároveň chránit tamní ohrožená divoká zvířata. Upřímné díky patří také partnerům programu z řad moderních zoologických zahrad za jejich dlouhodobou podporu, konkrétně Zoo Ostrava, Zoo Olomouc, Zoo Liberec, Zoo Hodonín, Zoo Na Hrádečku, Zoo Zlín, Zoo Ústí nad Labem, Zoo Wroclaw, NaturZoo Rheine a Ouwehands Zoo.
Fotografie v příloze mohou být volně použity pro účely tiskového, internetového a televizního zpravodajství. Autoři fotografií: Lucie Čižmářová a Jhon Kartasima Gurusinga.
Září a říjen 2021 zprávy o dění v Balikpapanském zálivu
ŽELVÍ ZPRAVODAJ září – prosinec 2021
ŽELVÍ ZPRAVODAJ
září – prosinec 2021
Prezident, velvyslankyně i konzul říkají: „Želvy patří do moří, ne do bazénů“
Slunečné a teplé počasí na jihovýchodní straně naší planety začíná lákat nás, středoevropany, k přesunům do asijských zemích.
Pro turisty jsou připraveny místními podnikateli atrakce, často prezentované jako důležitá součást ochrany přírody. A takovouto atrakcí může být v přímořských oblastech i „záchranné centrum pro želvy“. Jak rozpoznat, zda takové centrum skutečně
pomáhá želvám nebo naopak přispívá k jejich likvidaci? A jak pomoci přebudovat tzv. záchranné centrum na centrum, které skutečně přispívá k ochraně želv? O tom je náš nový projekt, který jsme letos zahájili na Srí Lance. Vše důležité se můžete dozvědět
ve čtyřminutové reportáži na Českém rozhlase plus
Pro úspěch projektu je důležité změnit zákony a zajistit, aby všechna centra byla registrovaná a dodržovala kritéria efektivního záchranného střediska. Nový zákon již připravujeme přímo se sekretářem ministradivoké přírody a ochrany lesů
(něco jako naše MŽP). V kontaktu jsme díky honorárnímu konzulovi demokratické socialistické republiky Srí Lanka pro Českou Republiku Markovi Němcovi i se sekretářem prezidenta Srí Lanky.
Odborný článek, kde ukazujeme výsledky monitoringu efektivity ochrany mořských želv na Srí Lance i doporučení, jak ochranu zlepšit, byl přijat k vydání ve vědeckém časopise Wildlanka. Tento časopis na Srí Lance vydává přímo Ministerstvo
divoké přírody a ochrany lesů. Vydání článku ministerstvem vnímáme jako souhlas s naší strategií, jak zvýšit efektivitu ochrany mořských želv na Srí Lance. Za tuto podporu a spolupráci jsme moc vděční, společně chystáme workshopy pro zaměstnance
center i stavbu centra vzorového. Také plánujeme podpořit hotely, aby na výlety posílaly turisty do efektivních center.
Projekt ale nikdy nebude úspěšný bez pomoci turistů. Znáte to – poptávka určuje nabídku, je tedy jasné, že existovat budou ta centra, do kterých budou chodit turisté. Prosím navštěvujme a podporujme centra, kde dělají ochranu opravdu pro želvy! Pomoci můžete i Vy a dokonce i z ČR – prosím šiřte video Bazény nejsou ochrana. Video, které namluvil DAN BÁRTA a vytvořila organizace
60seconds.cz, věřím, způsobí velkou změnu. DÍKY ZA SDÍLENÍ!
Komunikace a spolupráce s představitely státních orgánů je důležitá nejen pro nový projekt na Srí Lance, ale podpora úřadů je stěžejní i v Indonésii. V říjnu jsme se proto setkali s indonéskou velvyslankyní v ČR Kennsy Dwi Ekaningsih a povídali jsme si o tom, co je nového v našem projektu na ochranu mořských želv v Berau i na Lembatě v Indonésii. Velkou radost nám také udělalo, že indonéský president Joko Widodo se nechal na Jávě vyfotit při vypouštění právě vylíhlých karet obrovských a zelenavých. Rozhodně tak přispěl ke zvýšení informovanosti o nutnosti chránit mořské želvy v Indonésii a dal jasně najevo, že želvy patří do moří, ne do bazénů. Věřím, že tahle mediální událost přinese větší zájem o ochranu živočichů a pomůže v práci nám i ostatním organizacím chránících přírodu.
Jsem ráda, že náš projekt inspiruje děti a rádi se sami necháváme dětmi inspirovat. Dvanáctiletý Šimon, který nám s projektem začal pomáhat v roce 2020 po mé přednášce u nich ve škole,
Dozvíte se v něm o předchůdcích želv, o ohroženích i jak pomoci. Jsem opravdu nadšená, když moje přednáška zapálí nadšení u dalších lidí, společně totiž můžeme této planetě opravdu pomoci. Díky Šimone! Klobouk dolů!
Informace o želvách ale šíří i studenti ze ZŠ TGM v Moravských Budějovicích. Ti zajistili Svačinu pro želvy. Žačky z osmých a devátých tříd zorganizovaly na podporu ochrany mořských želv akci, kde nejen informovaly mladší spolužáky o situaci mořských želv a jak jim můžeme pomoci, ale také nasušily z plátků jablek ze školní zahrady křížaly, které za dar pro želvy rozdávaly. Moc děkujeme za kreativní nápad a hlavně za podporu. Velmi si vážím toho, že v období, kdy je opět složité dělat přednášky ve školách, se děti informují sami navzájem…..děkujeme!!
Přednášky a workshopy s dětmi máme v plánu dělat i v Libereckém kraji. Bohužel ze všech 7 dosud naplánovaných akcí zatím sešlo. Na vině jsou nemoci i karantény, věříme ale, že projekt Učíme se o přírodě a pomáháme jí doma i ve světě, na který nám Liberecký kraj udělil finanční dotaci, nejpozději na jaře v plném rozsahu uskutečníme. Zatím jsme pro děti z MŠ vytvořili v rámci projektu nové pexeso a žáci i studenti ze ZŠ i SŠ pracují s videi, které jsme jim poslali. Vše se týká nejen ohrožených druhů živočichů, především mořských želv; ale i problematiky plastového odpadu a zlepšení informovanosti o zodpovědné turistice. Moc díky Libereckému kraji za podporu.
Podpořit nás ale můžete i Vy. A mnozí to děláte, za což jsme obrovsky vděční! Jen díky Vám můžeme každý měsíc poslat výplatu ochranářům do Berau i na Lembatu, zaplatit dovoz pitné vody či jídla na neobydlené ostrovy a mnoho dalšího. To díky Vám se na obou místech daří pokračovat v každodenní ochraně líhních pláží před pytláky. V listopadu dokonce přišla na pláž v Berau naklást vejce kareta obrovská – rekordmanka, 179 vajec v jednom hnízdě…. v průměru bývá okolo 100 vajec. Naši ochranáři vejce spočítali, když je přemísťovali z erozí a zaplavením ohrožené části pláže. Námi chráněný ostrov Mataha se za devět let zúžil o deset metrů…..je to hodně, ale přesto věříme, že některé z vylíhlých mláďat/samic se na ostrov vrátí naklást vejce.
Daří se i na Lembatě. Ochranáři obnovili společné vypouštění želv a vytvořili místo pro komunitu. Lidé se tu dozví o mořských želvách a o jejich situaci a jak jim mohou pomoci….a co chybělo? No… toaleta…. A tak na Lembatě po chráněné části pláže a vzdělávacím centru přišla na řadu i toaleta. Velké díky ochranářům a všem z vesnice, kteří pomáhali se stavbou. A díky Vám všem, kdo nám pomáháte; umožnili jste koupit beton a cihly – vše ostatní potřebné (kameny, dřevo, nářadí..) donesli místní lidé jako dárek pro společnou věc a pro želvy..A zdejší ochranáře ocenil i pan biskup. Řekl, že většina lidí vidí želvy jako jídlo, ale ochranáři je vnímají jako přátele. Při společném vypouštění želv poděkoval, že ochranáři dávají příklad jak milovat moře a přírodu. Kdo miluje přírodu, miluje podle něj i lidi. Pan biskup vnímá náš program na ochranu želv jako příklad dobré praxe a skvělý vzkaz, který ostrov Lembata vysílá do světa. Taková podpora od místních nám udělala obrovskou radost!
Podpořit náši práci můžete i nákupem vánočních dárků. Promyšlený vánoční dárek udělá radost nejen obdarovanému, ale přispěje i k ochraně mořských želv. Jak na to? Nakupujte u firem, které nám s ochranou želv pomáhají. Tady je inspirace pro Vás..
ZELENÁ DOMÁCNOST: vyberte si bylinkový čaj, kartáček z bambusu, šperky z kokosu, omalovánky či sirkové hlavolamy
https://www.zelenadomacnost.com/k/pomoc-morskym-zelvam-ochranou-jejich-lihnist nebo kupte v Zelené domácnosti cokoliv a v košíku na e-shopu vyberte projekt Chráníme mořské želvy, 5% z hodnoty Vaší objednávky tak půjde na ochranu mořských želv. Děkujeme
APM sport: V prodejně je teď skvělá výstava fotek Petra Jana Juračky z ostrovů, kde chráníme želvy. Když v APM sportu navíc přijdete na pokladnu a řeknete heslo “chráníme mořské želvy”, dostanete 5% slevu na cokoli si vyberete. Heslo na nakupování přes internet: MZ20. Část z každé dokončené objednávky jde na ochranu želv. https://www.apmsport.cz/
PROSAZ / chráněná dílna – hračky ve tvaru želvy, svíčky a mýdla s motivem želvy od hendikepovaných Vás čekají na http://www.prosaz.imaxi.cz/projekt-prozelvy.html. Koupí pomůžete mořským želvám i zdravotně postiženým v ČR.
NAMYDLENÁ KÁČA: český rodinný podnik nabízí přírodní mýdla https://www.namydlenakaca.cz/pomahame/165-mydlo-zelva
UTUTATISE: malovaná plátěná taška http://www.ututatise.cz/zelvi-taska-pomahame/
Moc si vážíme Vaší podpory! Jen díky Vám můžeme želvy dál chránit. Děkujeme!
Moc děkujeme a za projekt Chráníme mořské želvy Vám přejeme hodně zdraví, klidný Advent, krásné Vánoce a rok 2022 takový, jaký si ho přejete.
Hana Svobodová
www.morskezelvy.cz
https://www.facebook.com/morskezelvycz-607230715971714/
CCBC hledá dobrovolníky
Česká koalice pro ochranu biodiverzity právě vytváří první českou online platformu pro environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu.
HLEDÁME dobrovolníky, co nám pomohou s:
- přípravou podkladů ke vzdělávacím materiálům
- přípravou pracovních listů a dalších pomůcek pro ZŠ a SŠ
Připoj se k nám a buď součástí koalice, která sdružuje 15 projektů z oblasti ochrany přírody a rozvojové pomoci. Pracuj spolu s předními českými zoology, vědci a dalšími odborníky.
Nabízíme:
- spolupráci na inovativním projektu
- potvrzení o praxi
Pošli nám své CV a krátký motivační dopis
na info@ccbc.cz do 15.12.
