Zatčení trhovkyně, která obnovila prodej želvoviny
Tomáš Ouhel úspěšně zorganizoval zatčení trhovkyně na ostrově Derawan (východní Borneo), která obnovila prodej želvoviny z karet pravých (Eretmochelys imbricata). Trhovkyně nerespektovala indonéské zákony o chráněných druzích, ani varování regenta oblasti Berau. Ten před necelým rokem, v součinnosti s několika státními složkami a nevládními organizacemi, nechal veškerou želvovinu spálit. Trhovkyně v současné době čeká soudní řízení a pro ostatní místní obyvatele to je snad dostatečná výstraha, že místní úřady a organizace to s ochranou želv myslí vážně. Veškeré aktivity Zoo Liberec v souostroví Derawan, včetně již řečeného zatčení trhovkyně, můžete shlédnout na internetové televizi Mall TV pod názvem Wildlife guards. Tato akce se podařila také díky podpoře Zoo Olomouc.

Ostrov Babi a setkání s představiteli organizace HAkA a Ecosystem Impact

Na ostrově Simelue, kde sídlí organizace Ecosystem Impact, jsme se sešli s jejím představitelem  Lukem Swainsonem a představitelkou organizace HAkA Farwizou Farhan. Tyto organizace úzce spolupracují na ochraně ostrova Bangkaru, jehož ochrana byla jedním z předvybraných projektů kampaně Silent Forest. Peníze v celkové výši 35 000 Euro, které se díky kampani vybraly, jsou již poslané a plně k dispozici zmíněným organizacím. Peníze se využijí k operačním nákladům ochrany ostrova Bangkaru. Dále také proběhlo věnování člunu těmto organizacím k ochranářským účelům zmíněného ostrova. 

Společně jsme se vydali na ostrov Babi, který se nachází na jihovýchodě od ostrova Simelue. Ostrov má asi 45 km2, je neobydlený a pokrytý primárním pralesem. Ostrov je stále ještě domovem kriticky ohroženého holuba stříbrného (Columba argentina), zatím vědecky neurčeného loskutáka (Gracula sp.), kterého jsme slyšeli při jeho nezaměnitelné vokalizaci. Dále pak kriticky ohrožené šámy bělořité (Copsychus (malabaricus) melanurus opisthochrus). Na plážích ostrova Babi také kladou karety pravé (Eretmochelys imbricata), kožatky velké (Dermochelys coriacea) a karety obrovské (Chelonia mydas). Tyto, a zcela jistě další informace, dávají dostatek důvodů k tomu, aby se tento ostrov začal chránit také. Zoo Liberec iniciovala získání finančních prostředků k ochraně tohoto ostrova v rámci skupiny Silent Forest.

Setkání s Chong Julian a zahájení sběru dat o nelegálním obchodu s luskouny

V rámci pronikání do problematiky obchodu s luskouny v Jihovýchodní Asii, se Tomáš Ouhel setkal s vědkyní Chong Ju Lian, se kterou se navázala spolupráce a začala tvořit strategie, jak těmto zvířatům v rámci regionu můžeme pomoci. Pavel Zoubek se odebral na Mentawajské ostrovy, kde od místních lovců začal shromažďovat informace o způsobech lovu a obchodu. Naše kroky jsou dokumentovány s režisérem Pavlem Soukupem a kameramanem Jakubem Freiwaldem pod produkční společností Bionaut.

Ostrov Sipora a ochrana kožatek velkých

V rámci pohybu po Mentwajských ostrovech Pavel Zoubek navštívil projekt komunitní ochrany kladišť kožatek velkých, která je vedena organizací Yayasan Penyu Indonesia, odnoží německé Turtle Foundation. Ochrana kožatek zde probíhá od roku 2017. Předtím patřili mořské želvy a především kožatky a jejich vejce k hlavním zdrojům bílkovin pro místní obyvatele. Dnes je tomu naopak a místní obyvatelé mořské želvy hrdě chrání.

Ostrov Belitung a komunita lidí, co si váží přírody

Na ostrov Belitung mezi Sumatrou a Borneem, jsme se vydali v rámci sběru dat ohledně luskounů a jejich obchodu. Bohužel, po zhruba dvoutýdenním průzkumu jsme museli konstatovat, že luskouní populace je zdecimována a překupníci luskounů a jejich šupin, nejsou podle získaných informací téměř dva roky aktivní. Na druhou stranu jsme narazili na komunitu lidí, která dokázala udržet mokřadový biotop před zasypáním a založením plantáže palmy olejné. Dnes již bezprostřední nebezpečí akvizice půdy ze strany developerů nehrozí a mokřad slouží široké komunitě jako zdroj obživy. Toto místo se jmenuje Tebat Rasau a je spravováno místními obyvateli. Veškeré rybářské techniky, které se zde provozují, jsou tradiční za používání bludišť se sítěmi a prutů a především jsou trvale udržitelné. Veškerý úlovek je kontrolován a všechny nedospělé ryby jsou okamžitě vypouštěny zpět do vody. Nicméně mokřady trápí nárazy sucha a požárů, což je důsledek konverze okolního prostředí na plantáže, doly nebo přehrady. Z tohoto důvodu by komunita ráda rozšířila území, které spravuje a tím vytvořila nárazníkové zóny, jež by vedly k větší odolnosti celého biotopu a zvířat v něm žijících. Mezi zvířaty, která mokřad obývají, můžeme najít kožnatku chrupavčitou, orlicii bornejskou, batagura tuntong, mnoho druhů hadů, krokodýly a nespočet dalších.