Zpráva o činnosti Hnutí na záchranu zálivu Balikpapan (GPTB)
Provoz nové niklové hutě v zálivu nadále způsobuje postupné odumírání mangrovů. Přitom vláda nedokáže zvolit správný způsob nápravy podobných škod a často zasahuje naprosto neefektivně. Příkladem je kompenzační výsadba nových mangrovů za porosty zničené výstavbou rezidence regenta. Náhradní výsadba proběhla v hluboké vodě, kde nepřežila ani jediná sazenice. Ničení mangrovů přitom neznamená jen ztrátu stromů, nýbrž i úbytek biotopů pro volně žijící zvířata. I to je nejspíš jedním z důvodů přibývajících a někdy i smrtelných útoků krokodýlů mořských na místní obyvatele nebo narůstajícího počtu záznamů kahau nosatých „zbloudilých“ mimo svůj přirozený biotop; jeden z nich zahynul po srážce s vozidlem. Úbytek životního prostoru je spojen i s jeho postupující izolací, jako je tomu v případě lesa Kariangau, který kdysi spojoval pobřeží s rezervací Sungai Wain a sloužil tak jako přirozený koridor dnes přerušený dálnicí Nusantara. Naději zde ale představují stopy zvířat pod mosty, které by pro ně mohly sloužit jako efektivní podchody. Do monitoringu zvířat, jejich stop i biodiverzity obecně se snažíme zapojit i veřejnost. Projekt v aplikaci iNaturalist by měl doplnit program Education4Conservation, který se dosud soustřeďuje především na děti v mateřských školách.
1. Další vládní projekt výsadby mangrovů selhal
Místní vláda prezentuje výsadbu mangrovů v Balikpapanském zálivu jako cestu k obnově ekosystému poškozeného výstavbou. Ve skutečnosti ale podobné akce často slouží spíš jako greenwashing vládních institucí a firem, které nesou hlavní odpovědnost za ničení přírodních mangrovů. Výsledek jejich snah přitom zůstává velmi nejistý. Například v roce 2023 vysadil Úřad veřejných prací a bydlení regentství Penajam Paser Utara na ploše 4 hektarů sazenice mangrovů jako kompenzaci za mangrov zničený výstavbou rezidence regenta jinde o dva roky dříve. Přitom muselo být předem jasné, jak to všechno dopadne. Už dříve se na stejném místě jedna taková výsadba nezdařila. Důvod je prostý: moře je zde příliš hluboké a bahno zůstává příliš dlouho zaplavené, takže se sazenice po několika měsících živoření nakonec utopí. Tyto kontroverzní projekty výsadby mangrovů patří mezi témata, která chceme do budoucna sledovat systematicky.
2. Kahau opouštějí své přirozené prostředí – přibyly tři nové případy
V období od října
2025 do ledna 2026
jsme v krajině
Balikpapanského zálivu zaznamenali 5 případů výskytu kahau nosatých mimo jejich
přirozené prostředí. Dva z nich již byly popsány v předchozí zprávě ze zálivu. Jeden z
nových případů je obzvlášť varovný: dospělý samec byl nalezen mrtvý poblíž Pantai
Lango, sražený autem. Místo nálezu leží mezi horními úseky řek Saloloang a Selumut,
které jsou od sebe vzdáleny jen přibližně 1 km. Dva další dospělí samci byli zachyceni
kamerou náhodnými kolemjdoucími. Jeden plaval ve vodách u Kampung Baru v
Balikpapanu asi 1,5 km od mangrovů. Druhý se objevil na dřevěném kůlu pro uvazování
lodí v přístavu motorových člunů ve městě Penajam, zhruba 700 metrů od nejbližšího
mangrovu. Agentura pro ochranu přírody (BKSDA) ho ale odchytila a vypustila do
oblasti řeky Somber, odkud nejspíš pocházel. Tamní populace je už izolovaná a emigrace
dospělých samců je tedy zcela přirozeným jevem. Zásah odpovědného úřadu proto
v tomto případě považujeme za nevhodný.
Za hlavní příčinu toho, že se kahau stále častěji objevují na neobvyklých místech,
považujeme fragmentaci jejich přirozeného biotopu. Zvířata pak hůře hledají příležitosti
k rozmnožování a jen stěží zakládají nové skupiny. Přinejmenším dospělí samci jsou ale
zatím stále schopni přecházet mezi jednotlivými fragmenty prostředí a genový tok tedy
ještě úplně nepřestal. To je pro celou populaci dobrá zpráva, i přesto, že takové chování
některým samcům stojí život. Možnost bezpečné migrace je však třeba aktivně
podporovat propojením jednotlivých stanovišť, zachováním zelených pásů mezi řekami a
také jasnou územně-plánovací politikou.
3. Stopy zvířat prozrazují alternativní koridory pod dálnicí Nusantara
Budování umělých koridorů pro zvěř nad tělesem dálnice Nusantara stále vyvolává pochybnosti o jejich účinnosti. Tým GPTB sice dosud neprošel systematickým výcvikem v určování stop živočichů, díky terénnímu průzkumu a předběžnému studiu se nám ale přesto podařilo zaznamenat a přibližně určit několik druhů stop. Šlo o stopy divokých prasat, jelenů sambarů, cibetkovitých a kočkovitých šelem, ale dokonce i luskouna. Tyto nálezy naznačují existenci alternativních koridorů pod dálniční konstrukcí – sice neplánovaných, zato ale účinných. Ministerstvo veřejných prací ale plánuje podchody zvířatům znepřístupnit vybudováním betonové zdi podél obou stran dálnice. Výstavba zdi již začala a pokročila, přesto se ještě pokusíme tento plán zvrátit. Namísto výstavby dalších bariér by vláda měla co nejrychleji zajistit ochranu lesa jako biotopu i jako migračního prostoru volně žijících zvířat, a to prostřednictvím lepšího územního plánování.
4. Další útok krokodýla si vyžádal oběť na životě
Obávaný predátor krokodýl
mořský (Crocodylus
porosus) znovu zaútočil.
Jeden z rybářů z vesnice
Pantai Lango se nevrátil z
lovu na řece Sabut. Také náš
tým se po 2 dny účastnil
pátrání společně s
pracovníky regionální
agentury pro zvládání
katastrof BPBD, ale bez
výsledku. Teprve následující
den záchranáři objevili
vnitřní orgány oběti.
V průběhu roku 2025 a na začátku roku 2026 jsme zaznamenali již 4 případy konfliktu
mezi člověkem a mořským krokodýlem. Tři krokodýli se objevili ve vodním zdroji ve
vesnici Gersik, jak už jsme v předchozích zprávách podrobněji popsali. Další útoky si
pak vyžádaly tři lidské životy: mladíka z Penajamu, dělníka rekreačně rybařícího v
oblasti Kariangau a nyní také
zkušeného rybáře z Pantai Lango.
Jak si však sami rybáři uvědomují,
nebylo by správné vinit pouze
krokodýly. Protože mláďata
mořského krokodýla pozorujeme
jen zřídka, nelze přibývající útoky
ani zvýšený počet pozorování
krokodýlů v dolních částech toku
blízko lidí jednoduše vykládat jako
důsledek růstu populace.
Domníváme se, že hlavní příčinou
několika neštěstí je narušení
přirozeného biotopu krokodýlů v bažinách palem nipa v horních úsecích řek. Hrozba navíc dále poroste kvůli plánovanému
rozšiřování horních úseků řek Pemaluan a Sepaku kvůli snazšímu přístupu k novému
hlavnímu městu Nusantara. Chce-li vláda riziko skutečně snížit, měla by chránit
krokodýlí biotopy v horních částech povodí a tyto dva projekty odvolat. Tým GPTB však
zároveň vyzývá místní obyvatele, především rybáře, aby se chovali zodpovědně sami
vůči sobě a svým rodinám, aby při hledání úlovků co nejméně vstupovali do vody a aby
pečlivě dohlíželi i na děti, které si rády hrají ve vodě.
5. Odumírání mangrovů v důsledku zpracování niklové rudy pokračuje
V listopadu a prosinci tým GPTB vyšetřoval podezření na znečištění způsobené provozem niklové hutě společnosti PT Mitra Murni Perkasa (MMP). Zadali jsme laboratorní analýzu vzorků mořské vody a sedimentu, u nichž existovalo podezření na přítomnost těžkých kovů. V lednu nebylo znečištění prokázáno, v únoru ale měla odpadní voda, přitékající do řeky Tempadung sytě žluté zabarvení a plocha odumírajících mangrovů, které usychají už od kořenů, se dále zvětšuje. V šetření proto chceme pokračovat a znovu odebrat vzorky sedimentu v době, kdy zpracování rudy aktuálně probíhá. Zároveň připravujeme společnou advokační iniciativu s několika nevládními organizacemi z celého Východního Kalimantanu, například s WALHI a JATAM Kaltim. V monitoringu kvality vody plánujeme pokračovat dlouhodobě, nikoli jen takto nárazově. Bohužel tomu ale zatím brání nedostatek finančních prostředků potřebných na laboratorní analýzy.
6. Spouštíme projekt občanského výzkumu flóry a fauny v aplikaci iNaturalist
Snaha o zapojování veřejnosti do výzkumu i ochranářské praxe vyústila v mnoha koutech světa v projekty tzv. občanské vědy. K těmto iniciativám se nyní připojujeme i v Balikpapanském zálivu. Tým GPTB spustil projekt s názvem Kenanekaragaman Hayati Teluk Balikpapan (Rozmanitost života Balikpapanského zálivu) v aplikaci iNaturalist. Jeho dvojím cílem je dokumentovat místní biodiverzitu a současně vyzvat obyvatele, aby se do tohoto úsilí zapojili. Registrovaní účastníci si budou navzájem pomáhat při pozorování a následné identifikaci rostlin i živočichů v dané oblasti. Z nasbíranýchúdajů mohou uživatelé iNaturalisty vytvářet kvalitní data využitelná i pro výzkum, a tím přispívat k lepší ochraně přírody. Přesto projekt zatím běží jen ve velmi omezeném rozsahu, a kromě členů týmu GPTB se dosud nikdo další nezapojil. Má-li mít šanci uspět, bude jej třeba znovu propagovat, například prostřednictvím kampaní na středních školách nebo v komunitách místních fotografů a milovníků přírody.
7. Děti v programu Education4Conservation učí o počasí, rostlinách a zdraví
Program Education4Conservation pro nejmladší děti ve věku čtyř let se tentokrát věnoval tématům počasí a rostlin v okolí vesnice. V lednu učitelé představili počasí formou módní přehlídky, v níž děti vystupovaly jako modelové, a také pomocí jednoduchých papírových skládaček. V únoru se pak děti seznamovaly s planými i s pěstovanými rostlinami v nejbližším okolí školy. Dvě ze tří škol, kde se děti o rostlinách učily, stojí v hustě obydlených dřevěných osadách na kůlech nad vodní hladinou, kde už roste nanejvýš několik posledních mangrovových stromů. V jedné z těchto osad, v Kampung Baru, si ale místní obyvatelé osvojili nový zvyk a zakládají malé zahrádky s okrasnými i hospodářskými rostlinami v květináčích. Právě na nich se děti mohly učit poznávat části rostlin, například stonek, větvičky nebo listy, a vyzkoušet si i to, jak se o rostliny starat, například zaléváním. Starší pětileté děti máme letos pouze v jediné škole v Gersiku, kde se děti tentokrát učily o zdraví a výživě. Děti připravovaly svačinu z ovoce a hrály si na lékaře. Navazující únorové aktivity už ale neproběhly, protože učitelé výuku příliš dlouho odkládali – až do začátku měsíce ramadánu, kdy se muslimské děti musely postit a praktické úlohy o zdravé výživě tím pádem nepřipadaly v úvahu.
