Pasti na ptáky

Čeští ochránci přírody a umělci ve spolupráci s Magistrátem Hlavního města Prahy, představují novou kampaň „Pasti na ptáky“, která upozorňuje na zbytečné úhyny ptáků.

Každým rokem uhynou ve volné přírodě v České republice zaviněním člověka miliony ptáků a s nimi se ztrácí i biodiverzita naší krajiny. Často by stačily jen malé změny a úmrtím by se dalo zabránit.

Natočili jsme spolu s režisérem Radimem Vaňousem a s předními českými tanečníky silný emotivní klip přímo v české krajině, který upozorní na zbytečné úhyny ptáků. Česká koalice pro ochranu biodiverzity (CCBC) spolu s Českou společností ornitologickou (ČSO) tím chtějí varovat před pro ptáky nebezpečnými a nezabezpečenými místy. Hudbou příběh vypráví skladatelka Beata Hlavenková a pohybem choreograf Jan Kodet.

Prosklené plochy

Sudy a nádrže na vodu

Zahrada

Prosklené plochy

Skla a jim podobné materiály jsou jednou z nejčastějších příčin úhynu ptáků. Po srážce s čirou nebo zrcadlící výplní se v Česku každý rok zabije asi 1 milion ptáků. Ve skle se může zrcadlit okolní krajina, nebo může být průhledné. V obou případech si ptáci myslí, že jím bez problému proletí. A tím se smrtelně pletou. Mezi ptačí oběti skleněných ploch patří jak malí pěvci jako například červenka nebo sýkora, tak i větší draví ptáci jako je poštolka či krahujec. Problém se přitom zdaleka netýká pouze protihlukových stěn, výškových budov či zastávek hromadné dopravy, ale i našich domovů.

Čiré sklo je pro ptáky jen obtížně viditelné. Může jít o výplň skleníků, zimních zahrad či zábradlí a balkonů. Čiré výplně se obvykle užívají tam, kde umožní průhledy do interiérů objektů, do atrií, často osázených okrasnou zelení nebo průhledy celými stavbami. V takových situacích jsou pro ptáky velkým nebezpečím.

Zrcadlící výplně jsou obecně považovány za nejnebezpečnější. Věrně odráží své okolí, čímž vytváří fiktivní prostředí, do kterého se ptáci pokoušejí pronikat. Zrcadlící se zeleň nebo obloha se jeví jako vzdálený cíl a ptáci pak na výplně narážejí v plné rychlosti. Tyto střety většinou končí smrtí ptáka.

Jedna silueta dravce, která se dosud používá, nefunguje. Základem je na nebezpečnou plochu jakkoliv účinně upozornit – žaluzií, pergolou, závěsem, záclonou. Pokud nemáte tuto možnost, nezbývá, než rizikovou plochu z venkovní strany polepit. Třeba UV nálepky lidé téměř nevidí, zatímco většina ptáků ano. I pro ně platí stejná zásada jako ve všech dalších případech – vzdálenost mezi nálepkami nesmí být větší než 10 cm.

Sudy a nádrže na vodu

Nádrže s vodou (sudy, vany, napáječky atd.) představují zásadní nebezpečí pro ptáky, ale také pro savce a hmyz. Pokud do nich spadnou, po namočení se z nich kvůli hladkým stěnám nedostanou a utopí se. Jestliže nádobu nepoužíváme, otočíme ji dnem vzhůru. Když ji používáme, umístíme do ní plovák, který může být z dřevěných prken či pěnový, a připevníme pruh drátěného pletiva na okraj, aby se případné oběti snadno dostaly ven.

Podobně problematické jsou bazény. I ty představují smrtelné nebezpečí pro řadu živočichů. Spadne-li do nich pták, žába, hmyz nebo i domácí mazlíček, mohou nechtěnou koupel zaplatit životem, protože po hladkých stěnách bazénu se nedokážou dostat ven. I tady pomůžeme instalací plováku buď dřevěného nebo speciálního k tomu určeného, např. pěnového.

Zahrada – sítě, krmení

Na naší zahradě může pro ptáky číhat řada nebezpečí, která jsme tu neúmyslně připravili. Do provázků pohozených nebo omotaných kolem plotu či stromu, do sítí používaných na zakrývání úrody nebo do starých sítěk od lojových koulí se mohou ptáci snadno a nenávratně zamotat. Odstraňujme a zabezpečujme proto včas takové pasti.

Pokud na vaší zahradě přikrmujete ptáky, dělejte to zodpovědně a mějte na paměti rizika spojená s touto oblíbenou aktivitou. Umístěním krmítka na svou zahradu, balkon či parapet na sebe bereme zodpovědnost a ptákům můžeme v případě nesprávného krmení paradoxně ublížit.

Krmíme hlavně v zimním období při nízké teplotě a sněhové pokrývce, kdy je pro druhy nejtěžší najít dost potravy. Pro snížení rizika přenosu nemoci na krmítkách doporučujeme mít raději víc menších krmítek. Krmítka je potřeba pravidelně čistit horkou vodou (jednou týdně). Pravidelně sledujeme ptáky na krmítku a v případě podezření na výskyt nakaženého ptáka vyhoďte veškerou potravu na krmítku i pod ním a místo vydezinfikujeme. Po opláchnutí nechme krmítko řádně vyschnout a alespoň na dva týdny krmení přerušíme. Napadení jedinci jsou apatičtí, působí „rozcuchaným“ dojmem. Posedávají na krmítku, ale nemohou polykat potravu. Sami se nákazy obávat nemusíme.

Krmítka umisťujeme na klidné a dobře přehledné místo, nejlépe ve stínu, odkud mají ptáci rozhled a mohou včas uniknout před případnými predátory.

Většina ptáků běžně navštěvujících krmítka nejlépe přijímá slunečnicová semena. Vrabci nebo hrdličky uvítají na krmítku také obilná zrna jako oves, proso a pšenici. Strakapoudy, sýkory či brhlíky nejlépe pohostíme tukovou směsí v podobě lojových koulí bez nebezpečných sítěk.

Novinky o pastech

Přihlašte se k odběru novinek kampaně Pasti na ptáky, ať Vám neuniknou další informace, jako například jaký měla dopad, či jak se dále můžete zapojit do ochrany přírody.

Ambasadoři

Prokop Pithart

Jsem od mala milovník přírody a mám k ní hluboký vztah. V Praze jsem nějakou dobu pracoval pro Pražskou zvířecí záchranku a dennodenně se setkával s ptáky, kteří uvízli v nějaké pasti, většinou té lidské, nevědomé pasti. Některé příběhy dopadly dobře, jiné hůř.

Informovat co nejvíce lidí, jak předcházet situacím, aby zbytečně nemizeli ptáci, je zásadní proto, aby těch pastí ubývalo a naše prostředí bylo pro zvířata bezpečné.

Ze zvířat mě vždycky nejvíce fascinovaly ty druhy, které se nějakým způsobem pohybují v blízkosti nás lidí, tzv. synantropní druhy. Jsem rád, že jim můžeme společně pomáhat.

Na projektu se podílejí