Spouštíme kampaň PASTI NA PTÁKY 🐦‍⬛

Tom Jůnek: DEFAUNACE (Prales Zítřka)

18.3.2025, U studánky poznání (Ovenecká 332/38 Praha)

Jakou naději mají divoká zvířata v tváří tvář lidské expanzi? Dosud nedotčená místa konžského pralesa se právě stávají cílem lovců, dřevařů a hledačů cenných kovů. Dokážeme se ve své spotřebě omezit, nebo vydrancujeme i tu poslední divočinu? Divočina musí přežít, je to v našem vlastním zájmu. Přijďte na vernisáž velkoformátových fotografií a podpořte ochranu přírody v Kongu.

O autorovi:
Studoval chování zvířat na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, nyní působí na Fakultě životního prostředí ČZU v Praze. Dlouhodobě se věnuje studiu a ochraně divočiny v tropech, hlavně monitoringu divokých zvířat mimo chráněná území. Od své první cesty na Madagaskar v roce 1999 procestoval jako badatel i reportér více než 60 zemí od Filipín přes Kongo po Panamu s cílem hledat a chránit poslední jedince těch nejohroženějších druhů zvířat. Pracoval také jako chovatel zvířat v pražské zoo, byl zpravodajem ČTK, je spoluautorem dokumentu Prales zítřka.
Sledujte autora na Instagramu @tom_junek_photography a webu http://www.tomjunek.com

Destilérie Landcraft: Laboratoř chutí a vůní

Degustační interaktivní přednáška destilérie Landcraft s Petrem Alexandrem zdarma

Kapacita naplněna

Pořádá CCBC a U studánky poznání ve spolupráci s Destilérií Landcraft a za podpory hl. m. Prahy

Je možné pít alkohol udržitelně? Zveme vás na unikátní degustační workshop zdarma s Petrem Alexandrem, spoluzakladatelem destilérie Landcraft, kde se dozvíte, jak může moderní palírna fungovat cirkulárně a tedy šetrně k přírodě.

Na co se můžete těšit?

– Ochutnávka minimálně pěti vzorků z produkce Landcraft
– Povídání o chutích a vůních – proč je příroda vytvořila, k čemu slouží a co ovlivňuje náš chuťový vjem
– Průvodce světem destilátů – co je gin, vermut, macerát nebo botanický destilát? A co jsou to vlastně cirkulární drinky?
– Praktické tipy pro udržitelnost – jak lze v palírenství (a nejen v něm) uplatnit principy cirkulární ekonomiky a proč záleží na lokálních surovinách
– Kvíz v průběhu přednášky, jehož vítěz vyhraje odměnu z Landcraftu

Petr Alexander, chemik a spoluzakladatel destilérie Landcraft, kde se s kolegy zaměřují na práci s přírodními látkami a hledají cesty k opravdové udržitelnosti. Po vystudování VŠCHT a disertační práci v laboratoři profesora Holého získal zkušenosti i v Gilead Sciences v Kalifornii. Dnes díky svému vědeckému backgroundu vnáší do palírenství zcela nový pohled.

Přijďte si rozšířit obzory o svět vůní, chutí a udržitelnosti – a samozřejmě i ochutnat jedinečné produkty Landcraftu! Workshop je zdarma, stačí se zaregistrovat skrze formulář. Doporučujeme se zaregistrovat hned, kapacita je omezena na 30 účastníků. Těšíme se na vás!

Vstupné: zdarma / dobrovolné
Adresa: Beseda Ořechovka, Na Ořechovce 28/33a, Praha 6-Střešovice
Workshop vznikl v rámci projektu Od odpadu k pokladu, který byl podpořen hlavním městem Praha.

ÚŽASNÝ SVĚT PAVOUKŮ

4.2. od 19:00 U studánky poznání

přednášející: Vít Lukáš

Pavouci patří mezi nejkontroverznější a nejobávanější živočichy. Ale jak to s nimi vlastně je? Máme se jejich obávat? Jsou užiteční? Mnoho lidí se bojí jejich kousnutí, pro většinu jsou nesympatičtí, málokdo je miluje. Zoolog a dokumentarista Vít Lukáš patří do té poslední skupiny. Pavouci patří mezi jeho nejoblíbenější tvory a tak je, mimo jiné, 10 let studoval v Jižní Americe.

Přijďte si poslechnout poutavé povídání o životě pavouků a možná zjistíte, že jste o nich zase tak moc nevěděli :). V rámci přednášky uvidíte mnoho českých druhů, ale také se seznámíte s pavoukovci z Chile, Kolumbie, Středoafrické republiky či Filipín.

Listopad a prosinec 2024 v Zátoce nosatých opic

Zpráva Hnutí za záchranu Balikpapanského zálivu (GPTB)

Ochránci přírody v Balikpapanském zálivu slaví mimořádný úspěch. Po téměř dvou letech jednání se podařilo realizovat výstavbu prvního umělého koridoru pro divoká zvířata jako částečnou náhradu za přirozené koridory které byly zničené výstavbou dálnice z Balikpapanu k hlavnímu městu Nusantara. Zatímco však v Balikpapanu oslavujeme, v sousedním distriktu Penajam Paser Utara (PPU) prozatím environmentální hnutí tolik úspěšné není a výstavba podpůrné infrastruktury hlavního města zde nadále probíhá bezohledně. Například pro rozšíření letiště Nusantara bylo vykáceno území o odhadované rozloze přibližně 30 hektarů. Také přístav hlavního města na řece Sabut byl navzdory protestům vybudován hned vedle posvátných žlutých mangrovů. Nezájem o ochranu životního prostředí v PPU ve srovnání s městem Balikpapan je vidět v reakcích na pokračující překládku uhlí v Balikpapanském zálivu. Zatímco ekologičtí aktivisté z Balikpapanu předkládají Státnímu správnímu soudu v Jakartě petici rybářů vyzývající vládu ke zrušení nařízení ministra dopravy, překladištím uhlí v PPU nikdo pozornost nevěnuje. Přestože rozvoj infrastruktury ohrožující pobřežní mangrovy Balikpapanského zálivu byl strategickým tématem voleb nejvyšších představitelů obou regionů na období 2025-2030, zástupci environmentálního hnutí veřejné debaty pouze v Balikpapanu, ale nikoli v PPU. Je tedy jasné, že naše další snahy musí směřovat k posílení ochrany přírody v tomto regionu. Alespoň některé z našich aktivit však v PPU probíhají uspokojivě už nyní. Program environmentální výchovy Education4Conservation dlouhodobě probíhá pouze zde, zatímco v městě Balikpapanu se prozatím environmentální výchově věnujeme pouze příležitostně.

Rozsáhlé a cenné mangrovy, které doposud odolávaly všem tlakům, jsou nyní ohroženy rozvojem infrastruktury hlavního města, zde například přístavem budovaným vedle žlutých mangrovů (na fotografii vpravo dole), které místní komunita považuje za posvátné.
Rozsáhlé a cenné mangrovy, které doposud odolávaly všem tlakům, jsou nyní ohroženy rozvojem infrastruktury hlavního města, zde například přístavem budovaným vedle žlutých mangrovů (na fotografii vpravo dole), které místní komunita považuje za posvátné.

1. Byla zahájena výstavba koridoru pro zvířata na dálnici Nusantara

Bývalý indonéský prezident Joko Widodo dělal vše pro to, aby před skončením svého posledního volebního období zajistil zahájení výstavby nového hlavního města Indonésie, Nusantary, A tak se stalo i to, že byl zbrklou a nepromyšlenou výstavbou dálnice, spojující Nusantaru s městem Balikpapan, zcela zničen rozlehlý přirozený lesní koridor, propojující deštné pralesy rezervace Sungai Wain s pobřežními lesy Balikpapanského zálivu. Nově zahájená výstavba tohoto umělého koridoru, kterou realizovala vláda prostřednictvím Ministerstva veřejných prací (MPW), je výsledkem náročné kampaně týmu GPTB a nadace Pro Natura od roku 2020. První z plánovaných koridorů pro divoká zvířata, který nyní vzniká a povodí řeky Berenga, se táhne v délce 80,77 m, šířce 25,12 m a výšce 12,74 a bude osázen zelení, aby co možná nejvíce připomínal přirozený biotop. Z celkem pěti koridorů pro živočichy, které GPTB a Pro Natura prosazovaly, však zatím vzniká pouze tento první. Podle vládního plánu uvedeného na internetových stránkách Agentury pro správu dálnic Ministerstva veřejných prací náměstkyně ministra Diana Kusumastuti při prohlídce na místě uvedla, že celkem budou na dálnici Nusantara vybudovány 4 koridory (nadchody) pro umožnění pohybu volně žijících živočichů. Nyní je třeba dohlédnout nad tím, zda úřad svůj závazek dodrží. Je také nutné obnovit poškozené lesy po obou stranách dálnice, bez nichž koridory nebudou funkční.

Digitální projekce (nahoře) a fotografie z dronu (dole) ukazují realizaci probíhající stavby koridoru pro divoká zvířata. Zdroj: Agentura pro správu dálnic Ministerstva veřejných prací (nahoře) a Antara News (dole).
Digitální projekce (nahoře) a fotografie z dronu (dole) ukazují realizaci probíhající stavby koridoru pro divoká zvířata. Zdroj: Agentura pro správu dálnic Ministerstva veřejných prací (nahoře) a Antara News (dole).

2. Distrikt PPU v zodpovědnosti výstavby zaostává za Balikpapanem

Prosazení stavby koridoru pro divoká zvířata dokazuje, že se alespoň v oblasti spravované vládou města Balikpapanu začíná brát zřetel na environmentální dopad rozvoje infrastruktury podporující hlavní město Nusantaru. Situace ve správní oblasti sousedního distriktu Penajam Paser Utara (PPU) je však velmi odlišná. V souvislosti s výstavbou letiště Nusantara byly za poslední dva měsíce vykáceny a zemí zavezeny mangrovové porosty o rozloze přibližně 30 hektarů. Na řece Sabut bylo dokončeno zatloukání pilířů pro budoucí přístav města Nusantara, a to přímo před porostem žlutých mangrovů, které místní dajacký kmen Pasir považuje za posvátné. Neúspěšnost, téměř až neexistence místního ekologického hnutí v PPU je znepokojující, protože právě obyvatelé tohoto distriktu jsou ničením přírody během budování nového hlavního města postiženi nejhůře.

V okolí hlavního města Nusantara, které je zatím stále spravováno vládou distriktu PPU, často dochází k přírodním katastrofám, jako jsou záplavy a sesuvy půdy. Záplavy v oblasti Sepaku poblíž centra budoucího velkoměsta přichází podle tvrzení místních obyvatel častěji než dříve a sesuv půdy nedávno odřízl i přístupovou cestu do Sepaku.

3. Překladiště uhlí vyvolávají reakci v Balikpapanu, ale nikoli v PPU

Od roku 2013 se město Balikpapan prohlásilo za město bez těžby a tento status stanovený nařízením starosty platí dodnes. Toto nařízení se ale nevztahuje na obří činnost společnost PT Gunung Bayan, která ve vodách města Balikpapanu překládá na zámořské pontonové lodi uhlí, těžené jiných distriktech. Překlad uhlí však závažně znečišťuje vody Balikpapanského zálivu. Proto tým GPTB spolu se čtyřmi zástupci rybářů a zástupci Indonéského fóra pro životní prostředí (Walhi) Východní Kalimantan připravil petici, kterou podepsalo 294 místních rybářů. Jejich požadavkem, předloženým 12. prosince Státnímu správnímu soudu (PTUN) v Jakartě, je zrušení vyhlášky ministra dopravy č. 54/2023, na jejíž základě je překládka uhlí ve vodách Balikpapanského zálivu prozatím umožněna. Na rozdíl od situace ve městě Balikpapan se ale v distriktu Penajam Paser Utara, zejména ve vesnici Mentawir, která bude součástí nového hlavního města, nevěnuje problémům spojeným s překládáním uhlí téměř žádná pozornost. Přestože terénní tým GPTB už mnoho let shromažďuje údaje o činnosti překladišť uhlí v celém zálivu, v PPU obvykle není, komu zjištěné údaje předávat. V současné zde neexistuje žádná nevládní organizace, která by byla připravena na problémy životního prostředí v PPU veřejně poukazovat a vytvářet tak nezbytný tlak na úrovni místní samosprávy.

Na bývalém překladišti uhlí na řece Kemantis se opět objevil pontonový člun, bagr a přepravní vůz. Je poznat, že pávě probíhá prohlubování řeky za účelem zpřístupnění přístavu větším lodím. Zatím se ale nenašla organizace, která by důkladně prozkoumala, zda zde bude obnovena překládka uhlí nebo jestli bude přístav využíván k jiným účelům.
Na bývalém překladišti uhlí na řece Kemantis se opět objevil pontonový člun, bagr a přepravní vůz. Je poznat, že pávě probíhá prohlubování řeky za účelem zpřístupnění přístavu větším lodím. Zatím se ale nenašla organizace, která by důkladně prozkoumala, zda zde bude obnovena překládka uhlí nebo jestli bude přístav využíván k jiným účelům.

4. Předvolební kampaň otevřela i otázky ochrany mangrovů

V listopadu 2024 proběhly v celé Indonésii souběžně volby regionálních představitelů (Pilkada) na období 2025-2030. Jména soutěžících kandidátů byla oznámena v září 2024. Organizace Walhi East Kalimantan, se stala jedním z účastníků veřejné debaty kandidátů na starostu a místostarostu Balikpapanu. Přípravy otázek pro diskusi se účastnil i tým GPTB. Výsledky této debaty jsou uvedeny níže v tabulce. Výsledky voleb byly v Balikpapanu vyhlášeny v lednu 2025 a zvítězila v nich dvojice Rahmad Mas’ud, který byl dosavadním starostou, a Bagus Susetyo, který byl dříve členem regionální sněmovny reprezentantů Východního Kalimantanu (DPRD). Volby tedy v Balikpapanu bohužel nepřinesly žádnou zásadní změnu. V předchozím volebním období se Rahmad nikdy důsledně nezabýval problémy ničení mangrovů a přírody vůbec. Při příležitosti předvolební kampaně dokonce obhajoval společnost tím, že upřednostňoval ekonomické zájmy před životním prostředím a předpokládal, že poškození mangrovů v oblasti Balikpapanského zálivu není způsobeno pouze zástavbou, ale také přirozenou abrazí.

Tři dvojice kandidátů na post regionálního hejtmana města Balikpapan: Rahmad-Bagus (vlevo), Rendy- Edy (uprostřed) a Syabani-Syukri (vpravo) se účastní veřejné debaty, kterou iniciovala Všeobecná volební komise (KPU) města Balikpapan. Zdroj: Kaltim Post

Programy, které prosazovali jednotliví kandidáti na post starosty města Balikpapanu, se zaměřují na podporu ekonomiky a mapování (zonaci) pobřežních oblastí, nikoli na ochranu přírody a zlepšení stavu životního prostředí. Ze všech kandidátů se pouze jeden kandidát zmínil o svém závazku v oblasti prosazování dodržování zákonů, aniž by to však blíže rozvedl. Takto nekonkrétně neformulované závazky pravděpodobně nebudou realizovány. Navíc se všechny soupeřící strany zaměřily pouze na ochranu mangrovové a o dalších otázkách životního prostředí, jako je ochrana jiných lesů, volně žijících živočichů a vod, se v předvolební kampani nehovořilo.

Rahmad-Bagus – Vyzvat společnosti, aby dodržovaly společný závazek k hospodářskému růstu.
Rendy-Edy – Vymáhání práva pro ničitele mangrovů.
Sabani-Syukri – Význam jasného územního plánování a místních předpisů na ochranu mangrovových oblastí.

Stejně jako v městě Balikpapanu se v distriktu Penajam Paser Utara (PPU) v podobné veřejné debatě, které se zúčastnily všechny dvojice kandidátů na post regenta, hovořilo pouze o závazcích v oblasti ochrany mangrovů, zatímco jiné otázky životního prostředí nebyly vzneseny. Na rozdíl od Balikpapanu se však této debaty neúčastnil nikdo, kdo by se na otázky ochrany životního prostředí zeptal. Důvodem je opět skutečnost, že v distriktu PPU nejsou zapojeny aktivní žádné nevládní organizace, které by se odvážily kritizovat vládu v otázkách životního prostředí. Podpora hnutí pro ochranu životního prostředí v PPU je tedy velkou vývozu pro tým GPTB do příštího roku.

Obrázek6
Čtyři dvojice kandidátů na regenty PPU (zleva doprava) Mudyat-Waris (1), Andi Harahap-Donna (2), Desmon-Naspi (3) a Hamdam-Basir (4) na veřejné debatě PPU Pilkada. Ve volbách zvítězila dvojice Mudyat-Waris. Zdroj: KPU PPU Regency

Programy kandidátů na pozici regenta Penajam Paser Utara na ochranu životního prostředí v Balikpapanském zálivu jsou velmi nekonkrétní, zaměřují se pouze na mangrovy a soustředí se na zonaci infrastruktury, za čímž se může skrývat další odlesňování

Mudyat-Waris – předpisy a jejich dodržování na základě pobřežních zón, předpisy a jejich dodržování na základě pobřežních zón, umělá infrastruktura pro zabránění erozi a degradaci mangrovů
Andi Harahap-Donna – řešení problému zhoršování životního prostředí, zejména mangrovů
Desmon-Naspi – obnova mangrovů
Hamdam-Basir – zonace pobřeží za účelem ochrany mangrovů

5. Vzdělávání probíhá v Gersiku, pouze příležitostně i v Balikpapanu

I když je hnutí za ochranu životního prostředí v distriktu PPU ve srovnání s městem Balikpapan ve fázi vakua, přeci jen existuje existují programy, které v rybářských vesnicích na pobřeží Balikpapanského zálivu probíhají lépe než ve městě. Vedle výzkumu je to především program environmentální výchovy Education4Conservation.

Obrázek7
Aby se děti naučily orientovat ve vesnici, kde žijí, procházeli učitelé Education4Conservation v Gersiku v listopadových aktivitách s nejmladšími žáky (4-5 let) cestu ze školy domů, zatímco starší žáci (5-6 let) ve vesnici hledaly místa, kde by si společně mohli venku hrát.

ProgramEducation4Conservation se v tomto školním roce potýká s řadou překážek a v období od prosince do ledna musel být kvůli technickým problémům a nedostatku financí pozastaven ve všech školách jak v Indonésii, tak i mimo ni. Opětovné spuštění programu je plánováno v únoru 2025 a mateřské školy v Gersiku v distriktu PPU jsou připravené v něm pokračovat.

Naproti tomu ve městě Balikpapanu se od skončení pandemie Covid-19 přes všechny snahy nedaří program Education4Conservation obnovit. Zásadním problémem je malý zájem ze strany učitelů. Členové týmu se však kampaním na školách věnují alespoň příležitostně, například v rámci oficiálního kurikula, které v Balikpapanu zahrnuje i povinný předmět Environmentální výchova, kterému však učitelé často nevěnují náležitou pozornost. V listopadu v rámci tohoto předmětu přednášeli členové terénního týmu GPTB dětem na terénní exkurzi do mangrovů, které se zúčastnilo přibližně 150 studentů z několika základních a středních škol.

Obrázek8
Jeden z koordinátorů terénního monitoringu týmu GPTB prezentuje studentům ze SMA Negeri 2 Balikpapan základní poznatky o mangrovových ekosystémech.

Pavouci: upoutávka

Nezisková organizace CCBC pro vás momentálně připravuje další ze svých populárně-naučných dokumentů. Tentokrát se bude týkat pavouků, kteří bývají v lidských očích často neprávem odsuzováni. Pavouci jsou ve skutečnosti velmi pozoruhodní tvorové, kteří hrají významnou roli v mnoha ekosystémech.

U studánky poznání

Rádi bychom vás tímto pozvali do centra popularizace ochrany přírody U studánky poznání. Pravidelně zde pořádáme zajímavé přednášky pro děti i širokou veřejnost, ve kterých se vám snažíme přiblížit aktuální stav nejen naší přírody. Pro více informací sledujte náš oficiální web ustudankypoznani.cz. Najdete nás také na sociálních sítích Facebook a Instagram.

Náš oficiální klip naleznete ZDE

Pytláci mořských želv v Indonésii míří do vězení. Na jejich dopadení se podíleli i zoologové ze Zoo Liberec a Zoo Ostrava

TZ: 20. LISTOPADU 2024

Čeští terénní zoologové ze zoologických zahrad v Liberci a Ostravě si mohou připsat další úspěch v boji proti nelegálnímu obchodu s mořskými želvami na Sumatře. Ve spolupráci s jejich indonéskými kolegy se jim podařilo chytit a dostat za mříže dva pytláky a zároveň i pašeráky těchto plazů. Za šest upytlačených želv byli lovci odsouzeni ke dvou a půl letům odnětí svobody a pokutě 70 milionů indonéských rupií, což představuje zhruba 100 tisíc Kč.

Zátah na pytláky proběhl v červnu tohoto roku na indonéském ostrově Palambak, který leží v souostroví Pulau Banyak severozápadně od Sumatry. Indonéský tým ochranářů, který Zoo Liberec a Zoo Ostrava společně zřídily a se kterým dlouhodobě spolupracují, při své pravidelné kontrole ostrova objevil dva pytláky. Společně s indonéskými státními složkami a s pomocí terénních zoologů z obou zoologických zahrad se místním ochranářům podařilo lovce zatknout. „Zabavili jsme celkem šest želv, které pytláci ulovili harpunami. Zranění dvou želv byla fatální, zbývající čtyři želvy se podařilo našemu týmu společně s dvěma veterináři zrehabilitovat a vypustit zpět do moře,” říká indonéský ochranář Yustinus, který zátah proti pytlákům vedl. Na konci října 2024 byli pytláci pravomocně odsouzeni na dva a půl roku odnětí svobody a zaplacení pokuty 70 milionů indonéských rupií (zhruba 100 000 korun).

Zoo Liberec, Zoo Ostrava, neziskové organizace Lestari a Záchranný program Kukang působí v souostroví Banyak již od roku 2015. Ve spolupráci s místními partnery na tamním ostrově Bangkaru postupně pomohly zavést pravidelný a systematický monitoring mořských želv na hnízdní pláži a také zpěvných ptáků v tropickém lese. Dále zde společně s Českou zemědělskou univerzitou v Praze, univerzitou Syiah Kuala a Zoo Brno odstartovaly několik výzkumných aktivit s cílem získat informace, které by umožnily zlepšit ochranu mořských želv v místě. „Mezi roky 2021-2023 probíhal například genetický výzkum, monitoring pohybů mořských želv pomocí satelitních vysílaček a dotazníkové šetření o způsobech lovu a využívání mořských želv,” popisuje Adéla Hemelíková ze Zoo Liberec, která tyto výzkumné aktivity vede. Od samého počátku působení v Indonésii čeští zoologové také aktivně bojují proti ilegálnímu lovu a obchodu s chráněnými druhy zvířat. První zátah na pytláky, kteří byli odsouzeni k trestu odnětí svobody, se jim podařil již v roce 2015. „Jednalo se o historický mezník v boji proti pytláctví mořských želv na Sumatře a díky zátahu se podařilo obchod s želvími vejci v souostroví Pulau Banyak zastavit,“ říká Tomáš Ouhel, terénní zoolog ze Zoo Liberec.

Navzdory úspěšnému zastavení ilegálního sběru želvích vajec, zlepšení povědomí o ochraně mořských želv a zvýšení zájmu o ochranu ostrova Bangkaru mezi místními komunitami, byl ale přetrvávajícím problémem ilegální lov želv na moři. „Želvy pro maso a želvovinu jsou na moři stále loveny, a to právě především rybáři z ostrova Nias ze sousední provincie. Tento úspěšný případ tak pro nás představuje významný krok vpřed a naději k zastavení ilegálního lovu mořských želv na moři. Je to totiž současně jasné varování pro další potenciální pytláky,” dodává Yustinus.

Zásah proti pytlákům mořských želv nebyl jednorázovou akcí, ale je výsledkem dlouhodobé a intenzivní práce, kterou Zoo Liberec, Zoo Ostrava, Lestari a Záchranný program Kukang vykonávají ve spolupráci s místními komunitami a indonéskými partnery a také za finanční podpory německé organizace Welttierschutzgesellschaft (WTG). „Spolupráce všech zúčastněných organizací a podpora zoologických zahrad hraje klíčovou roli při ochraně ohrožených populací nejen mořských želv”, shrnuje František Příbrský ze Zoo Ostrava. Od prvního zásahu proti pytlákům želvích vajec až po současné projekty zaměřené na vzdělávání, monitoring a výzkum ohrožených druhů a spolupráci s místními komunitami je cíl stále stejný – zajistit trvalou ochranu mořských želv a dalších ohrožených druhů včetně jejich přirozeného prostředí. „Úzká spolupráce s místní komunitou je ve všech našich ochranářských aktivitách naprosto zásadní. Jsme hrdí, že v oblasti máme spolehlivé partnery a kolegy, kteří od nás vedení jednotlivých ochranářských akcí postupně přebírají,“ dodává Příbrský.

Workshop: Jak být Zero Waste v kuchyni? 

Úterý 3. prosince v 18:00, U studánky poznání, Ovenecká 332/38 Praha 7.

Přijďte si osvojit praktické tipy, jak žít ekologičtěji, ekonomičtěji a chutněji! V rámci projektu Odpad je poklad vám ve workshopu U studánky poznání představíme, jak ve své kuchyni zpracovávat i to, co se vám dříve zdálo vhodné pouze vyhození. Nejen, že zpracujete do posledních zbytků jídlo, které už doma máte. Vaše rozhodnutí přeměnit odpad v poklad má i ekologický dopad.

Workshop je za dobrovolné vstupné a stačí pouze registrovat svou účast ve formuláři.

Workshop bude lektorovat Magdaléna Prunerová, která přes 20 let vzdělává jednotlivce a firmy v principech udržitelnosti. Jejím hlavním tématem je v posledních letech možnost pěstování ve městech nebo komunitách v akvaponických systémech.

Co vás čeká?

Praktické tipy pro minimalizaci odpadu v kuchyni
Jak plánovat jídlo a nakupovat bez zbytečných obalů.
Využívání lokálních a sezónních surovin pro snížení odpadu.
Fermentování jako způsob zpracování zbytků – Naučte se, jak zbytky přeměnit na lahodné a zdravé poklady.
Výhody fermentování: zlepšení chuti a trvanlivosti potravin.
Ukázka jednoduchých fermentačních technik, jako je třeba kvašení zeleniny
Kompostování a další zpracování zbytků
Jak správně kompostovat: Co do kompostu patří?
Alternativy k tradičnímu kompostování: bokashi, vermikompostování a další metody starání se o organické zbytky.

Přijďte se inspirovat a odneste si spoustu podnětů, jak nejen efektivně hospodařit s poklady své domácnosti.

Vaše děti jsou vítány. Těšíme se na vás.

Událost sledujte na facebooku:

Vstupné: zdarma / dobrovolné
Registrace: Zde
Datum a čas: Úterý 3. prosince v 18:00
Adresa: U studánky poznání, Ovenecká 332/38 Praha 7

Workshop vznikl v rámci projektu Od odpadu k pokladu, který byl podpořen hlavním městem Praha.

Ještěrky: nové video

Česká koalice pro ochranu biodiverzity (CCBC) uvádí video, ve kterém se vydáte za ještěrkami. Video je součástí nabídky vzdělávání CCBC a je určeno pro 2. stupeň ZŠ a SŠ. Pracovní listy k videu a kompletní nabídku našich videí, přednášek a zážitkových programů najdete zde. Cílem CCBC do škol je vzdělávat mladou generaci o přírodě a její ochraně a motivovat širokou veřejnost k ochraně přírody a pomoci druhým. Na videu spolupracovali: Daniel Koleško, Vít Lukáš; Kamera a fotografie: Štěpán Alexander, Vít Lukáš, Zdeněk Hromádko, shutterstock.com, Veronika Králová, Radim Hlaváč, youtube.com, artgrid.io. Děkujeme Danielu Koleškovi, Petru Velenskému a Vojtěchu Vítovi za cenné rady a komentáře při tvorbě videa. Video bylo vytvořeno ve spolupráci CCBC a studia HARVEST s podporou magistrátu hl. m. Prahy, Om-digitalsolutions.com a Laowa.cz.

foto: V.Lukáš
Video Youtube: zde

Pasti na ptáky

Tisková zpráva

Praha 16.10.2024

Čeští ochránci přírody a Hlavní město Praha představují kampaň Pasti na ptáky, která upozorňuje na zbytečné úhyny ptáků.

Premiéra videoklipu ke kampani se uskuteční 24.10. v pražském klubu Burza #4.

Česká koalice pro ochranu biodiverzity (CCBC) spolu s Českou společností ornitologickou (ČSO) chtějí upozornit na pasti, které lidé neúmyslně ptákům kladou.

„Každým rokem uhynou v České republice přičiněním člověka statisíce ptáků a s nimi se ztrácí rozmanitost naší krajiny. Často by stačily jen malé změny a úhynům by se dalo zabránit,“ říká ředitelka CCBC a garant projektu Pasti na ptáky Kristýna Nováková a dodává: „Prostřednictvím umění chceme české společnosti připomenout, jak každý z nás může ptákům pomoci. Ať už zakrytím bazénů, v nichž se ptáci často topí, polepem reflexních nálepek proti nárazu do skla, či správným přikrmováním. “

“V loňském roce přijala Záchranná stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy, kterou mám v gesci, rekordních 5 740 zvířecích pacientů. Z toho celkem 692 ptáků zraněných při nárazu za letu. Zranění při nárazu do prosklených bariér je nejčastějším důvodem příjmu opeřených pacientů. Jednoznačně podporuji nejen kampaň, ale líbí se mi také její forma. Věřím, že touto cestou dostane osvětu i k lidem, kteří běžně sami takové informace nevyhledávají,” říká Jana Komrsková, náměstkyně primátora pro životní prostředí a klimatický plán. Ptáci přijatí do záchranných stanic jsou nicméně pouze malou částí obětí prosklených ploch. Mnohem více ptáků totiž náraz do skla nepřežije a hyne rovnou při nárazu nebo krátce poté. V Česku jde každoročně o stovky tisíc ptáků.

„Na problém se snaží upozornit také Praha, která na svých akcích rozdává veřejnosti například záchranné plováky proti utonutí drobných živočichů. Plováky jsou vhodné jak do bazénů, tak i do nádob na vodu, které se mohou stát pastmi pro nejrůznější druhy živočichů, včetně ptáků“ dodává Vendula Audolenská z oddělení environmentálních projektů Odboru ochrany prostředí MHMP.

Osobnosti české kultury pro ochranu biodiverzity

Emotivní ptačí klip natočil v české krajině režisér Radim Vaňous, pro přední tanečníky vytvořil choreografii Jan Kodet a hudbu složila Beata Hlavenková.

„Moc ráda přidávám do hudby reálné zvuky a je snad nějaký krásnější, než ptačí zpěv?“ svěřila se Beata Hlavenková.

Projekt, který má producentsky na starost Kristýna Nováková a Leona Kunayová, představí tanečníky Markétu Jandovou, Jaroslavu Rameš Janečkovou, Kristínu Tukan, Michala Heribana, Františka Vlčka a Jindřicha Panského. Ti oblékli nádherné ptačí kostýmy z dílny Jany Smetanové a scénu vytvořil ve spolupráci s přírodou Pavel Svoboda.

„V ČSO se snažíme na problém úhynu ptáků upozorňovat a přispívat k jejich řešení. Klíčová je osvěta veřejnosti, práce v terénu a spolupráce se státní správou. Velmi proto vítáme tuto kampaň, která ukáže, že každý z nás může přispět k tomu, aby ptáci v našem okolí už zbytečně nehynuli“ říká vedoucí komunikace ČSO Věra Sychrová.

Kulturní zážitek i ochranářské poselství

Česká koalice pro ochranu biodiverzity a Česká společnost ornitologická si od projektu Pasti na ptáky slibují větší zapojení české společnosti do ochrany biodiverzity. „Chceme tak společně chránit rozmanitost naší přírody pro budoucí generace.“ dodává na závěr ředitelka CCBC Kristýna Nováková.

Pozvánka pro novináře

Srdečně Vás zveme na premiéru klipu ke kampani Pasti na ptáky.
https://youtu.be/VxHn7qXk154?si=qsiSF0iyu451tsvH

Přítomni budou zástupci České koalice pro ochranu biodiverzity, České společnosti ornitologické, Hlavního města Prahy a tvůrců klipu. Kampaň bude pokračovat fotografiemi Stanislava Honzíka, které budou stejně jako video uveřejněny na sociálních sítích a webových stránkách CCBC a ČSO.

Datum: 24. října 2024
Čas: 19:30
Místo: Klub Burza #4.

Prosíme o potvrzení účasti do 22. října na e-mail: [denisa.kimlova@ccbc.cz].

Těšíme se na Vaši účast!

Denisa Kimlová
Email: denisa.kimlova@ccbc.cz
Tel: 724 396 624