Navštivte výstavu fotografií Pasti na ptáky v Kampusu Hybernská 🐦‍⬛
Vítěznou fotografii Iyan pořídil, když odpočíval na řece Somber. Obrázek mladého kahau, pojídajícího plody stromu Avicennia alba je pro nás symbolem houževnatosti mangrovů a jejich obyvatel, kteří se musí vypořádat s nebývalým tlakem ze strany lidí. Tyto plody se pro kahau staly náhradním zdrojem poté, co na řece Somber začala mizet jejich nejoblíbenější potrava, mladé výhonky stromu Sonneratia alba. Rozloha zdejších mangrovů se totiž zmenšila až do té míry, že už zbývající stromy Sonneratia alba neustojí neustálou konzumaci mladých výhonků opicemi a usychají. Pod nimi ale naštěstí vyrůstají stromy jiného druhu, Avicennia alba. Kahau se živí jeho plody, nikoli výhonky, takže stromy nezahubí. A tak nakonec opice i celý ekosystém přežívají. Zdroj: Instagram @mangrovephotographyawards

Červen až srpen 2025 v Zátoce nosatých opic

Zpráva o činnosti Hnutí za záchranu Balikpapanského zálivu (GPTB)

Satwika „Iyan“ Satria, člen týmu GPTB, byl oceněn v mezinárodní fotografické soutěži pořádané v rámci projektu Mangrove Action Project za fotografii mladého kahau nosatého. Tento úspěch povzbudil tým GPTB, aby se více zaměřil na průzkum a inventarizaci biologické rozmanitosti v Balikpapanském zálivu. Ne všechnu biodiverzitu ale vítají i místní obyvatelé. Ve vesnici Gersik se opět objevil nebezpečný predátor, krokodýl mořský (Crocodylus porosus) – nejspíš proto, že jeho přirozené prostředí čím dál víc narušováno výstavkou průmyslu a nového hlavního města Nusantara. Přesto však vláda odmítá reagovat na důkazy o ničení mangrovů i ostatních lesů předložené naším týmem v minulých měsících. Z pěti koridorů pro divoká zvířata, které vláda slíbila vybudovat přes dálnici k městu Nusantara, jsou nyní realizovány pouze dva, přičemž les na obou stranách dálnice nadále zůstává bez legislativní ochrany. Tým také marně naléhá na nutnost vyšetření případu vykácení mangrovů na řece Wain a zákroku proti nelegální výrobě dřevěného uhlí v mangrovech podél pobřeží. Vzhledem k tomuto znepokojivému stavu se čím dál víc do popředí dostává nutnost zlepšení strategie a dosahu osvětové činnosti a environmentální výchovy. Na začátku nového školního roku jsme proto vyzvali několik nových škol v Balikpapanském zálivu k zapojení do programu Education4Conservation.

Doposud hojný ledňáček gurial (Pelargopsis capensis) je největší z několika druhů ledňáčků v Balikpapanském zálivu.

1. Člen týmu GPTB byl oceněn v mezinárodní fotografické soutěži

Satwika „Iyan“ Satria se zúčastnil soutěže Mangrove Photography Awards 2025 pořádané na webových stránkách Mangrove Action Project (MAP), která se zabývá školením a vzděláváním v oblasti ekologické obnovy mangrovů prostřednictvím aktivního zapojení komunity. MAP tuto soutěž pořádá od roku 2015 s cílem oslavit krásu a význam mangrovů prostřednictvím vizuálních příběhů zachycených fotografy z celého světa. Každoroční soutěž nepředstavuje jen krásu mangrovů, ale zvyšuje také povědomí o jejich klíčové roli pro ekologickou stabilitu a udržitelné živobytí. Letos se soutěže zúčastnilo 712 fotografů z 78 zemí. Iyan se přihlásil do tří z celkem 11 kategorií: Lidé – živobytí, Divoká zvířata – savci a Mangrovy v ohrožení. Na Světový den mangrovů, 26. července, organizátoři vyhlásili Iyana jako výherce v kategorii Divoká zvířata – savci za fotografii s názvem „Snack in the mangrove forest“.

Iyan s pomocí dronu pomáhá i při sledování ilegální výroby dřevěného uhlí.
Vítěznou fotografii Iyan pořídil, když odpočíval na řece Somber. Obrázek mladého kahau, pojídajícího plody stromu Avicennia alba je pro nás symbolem houževnatosti mangrovů a jejich obyvatel, kteří se musí vypořádat s nebývalým tlakem ze strany lidí. Tyto plody se pro kahau staly náhradním zdrojem poté, co na řece Somber začala mizet jejich nejoblíbenější potrava, mladé výhonky stromu Sonneratia alba. Rozloha zdejších mangrovů se totiž zmenšila až do té míry, že už zbývající stromy Sonneratia alba neustojí neustálou konzumaci mladých výhonků opicemi a usychají. Pod nimi ale naštěstí vyrůstají stromy jiného druhu, Avicennia alba. Kahau se živí jeho plody, nikoli výhonky, takže stromy nezahubí. A tak nakonec opice i celý ekosystém přežívají. Zdroj: Instagram @mangrovephotographyawards

Odezva na Iyanovy fotografie pomohla přesvědčit celý tým GPTB o tom, že v souvislosti s ochranou přírody nemůžeme dokumentovat jen ničení a ztráty a že je třeba stejnou pozornost věnovat i také přetrvávajícím hodnotám a naději na záchranu ekosystému. Tým proto mezi své rutinní aktivity zařadil i inventarizaci a dokumentaci biologické rozmanitosti Balikpapanského zálivu i neuvěřitelných regeneračních schopností zdejší přírody.

Tyto dva obrázky dokládají, jak si příroda dovede poradit, pokud jí trochu pomůžeme. Nahoře: Dnes již zůstává naživu pouze malá část korálových útesů, roztroušených na několika místech Balikpapanského zálivu. Většina korálů již zahynula pod vrstvou sedimentu, který byl do zálivu spláchnut ze stavenišť průmyslových závodů. Přesto však zde přežívá několik nejodolnějších korálů, jako je tato Platygyra. Pokud sedimentace ustane, korálové útesy mohou znovu ožít. Nahoře: V okolí ostrova Kwangan a vesnice Pantai Lango nacházíme ve velkém počtu semenáčky mangrovu Camptostemon philippinensis, které se v zálivu přirozeně šíří. Tento vzácný druh stromu je zařazen na Červený seznam IUCN jako ohrožený.

2. Ve vesnici se v důsledku ničení mangrovů objevují krokodýli

Změny podmínek přirozeného prostředí a vyrušování zřejmě vedou ke změnám v chování největších predátorů Balikpapanského zálivu, krokodýlů mořských (Crocodylus porosus). V červnu vnikli tři krokodýli mořští o průměrné délce kolem 4 metrů do zásobovací nádrže na vodou ve vesnici Gersik. Podle názorů místních obyvatel dochází i k častým útokům krokodýlů, jejichž obětí se stávají místní rybáři. Tyto zprávy sice mohou být nadsazené, protože o žádných konkrétních útocích v poslední době nevíme, přesto je však situace znepokojivá. Zodpovědné úřady bohužel celou věc řeší odchytem krokodýlů a jejich převozem na farmu, nikoli snahou o ochranu jejich přirozeného biotopu.

Ze tří krokodýlů mořských, kteří se dostali do vodní nádrže v Gersiku, byl jeden odvezen na krokodýlí farmu v Teritipu ve městě Balikpapanu, kde však zřejmě po několika dnech uhynul. Zdroj: Seputar Fakta

3. Vláda ignoruje hlášení o porušování regulací chránících přírodu

Po krátkém období vstřícnosti v souvislosti se zelenou propagandou výstavby nového hlavního města už nyní jednání s místní vládou ve věcech ochrany přírody opět připomínají boj s větrnými mlýny. Na několik našich posledních zpráv vláda nijak nereagovala a ani nepřijala žádná opatření. Týká se to především případů vykácení mangrovů podél řeky Wain a nelegální výroby dřevěného uhlí v povodí Riko, ale stejně tak neuspokojivá je i probíhající výstavba umělých koridorů (nadchodů) pro volně žijící zvířata přes dálnici mezi městy Balikpapan a Nusantara.

Z pěti koridorů pro divoká zvířata přes dálnici k novému hlavnímu městu Nusantara, vyhlášených Ministerstvem veřejných prací, nakonec vláda realizuje pouze dva. Co je však horší, nebyla vyhlášena legislativní ochrana lesa, který mají tyto umělé koridory propojovat.
Nelegální výroba dřevěného uhlí z mangrovového dřeva v okolí řeky Muan pokračuje i přes opakovaná hlášení u úřadu pro životní prostředí. Po původní vstřícné reakci úřad najednou začal mlčet.
Plocha mangrovů o rozloze 2,8 hektaru v povodí řeky Wain byla ručně vykácena za doposud neznámým účelem. Na základě informací, které tým GPTB obdržel v únoru tohoto roku, jsme případ nahlásili Úřadu pro životní prostředí města Balikpapan. Déle, než měsíc po podání zprávy však místní vláda stále nereaguje a není vyloučeno, že tak někoho kryje. Korupce totiž v Indonésii představuje všudypřítomný problém. Zdá se, že po krátkém období vstřícného přístupu se nyní vláda snaží problémy ochrany přírody „zastrčit pod koberec“.

4. Do programu Education4Conservation se zapojily tři nové školy

S prosazením pravidelného programu environmentální výchovy na školách v zálivu dlouhodobě těžce bojujeme, především kvůli nezájmu se strany učitelů. V minulém školním roce (2024–2025) se podařilo prosadit a realizovat zvolený program, tedy Education4Conservation, pouze v jedné škole ve vesnici Gersik. V červenci, na začátku nového školního roku (2025–2026), se tým GPTB pokusil získat další školy. Oslovili jsme školy ve třech vesnicích podél pobřeží zálivu. K programu Education4Conservation se takto připojily dvě nové školy (Jenebora a Pantai Lango), zatímco jedna další škola (Kampung Baru) se k programu přihlásila prostřednictvím sítě našich partnerů. Hned první měsíc se sice program zpozdil kvůli oslavám nezávislosti Indonésie, nakonec se ale s výukou přeci jen začalo. Nejmladší děti ve věku 4–5 let si při první aktivitě vyzkoušely poznávání přírody všemi pěti smysly. Pozorovaly rostliny, poslouchaly zvuků ptáků, žab a hmyzu, vnímaly vůni vdechovaného vzduchu a vůni ovoce a květiny. Dotýkaly se a ohmatávali texturu ovoce a listů a na závěr i ochutnaly čerstvé ovoce. Radost z toho, že přibylo několik nových škol, však byla vystřídána zklamáním poté, co se k aktivitám nepřidala jediná škola, která s námi spolupracovala v loňském akademickém roce. Učitelé ve škole v Gersiku svou neúčast omlouvají nabitým rozvrhem a jinými prioritami, především profesním školením v rámci vládního programu PPG. Prozatím nevíme, jestli se škola v Gersiku do programu Education4Conservation nakonec přeci jen zapojí, stejně tak ale není jisté, jestli v něm vytrvají i všechny tři nové školy.

Jedna ze tří škol, která se letos zapojila do programu Education4Conservation, zkouší svou účast už podruhé. Napoprvé před dvěma lety se učitelům nepodařilo v pravidelných aktivitách vytrvat. Snad si nyní povedou lépe.
Jedním z plodů, které děti ochutnaly, byl i salak.

Duben a květen 2025 v Balikpapanském zálivu

Sir David Attenborough v novém dokumentárním seriálu BBC Earth, nazvaném Asie, vypráví také dramatický příběh opic kahau nosatých na předměstí Balikpapanu. Ti jsou kvůli rozšiřování obytné a průmyslové zástavby nucení žít v stále těsnějším kontaktu s lidmi.

Zobrazit více »