Sir David Attenborough v novém dokumentárním seriálu BBC Earth, nazvaném Asie, vypráví také dramatický příběh opic kahau nosatých na předměstí Balikpapanu. Ti jsou kvůli rozšiřování obytné a průmyslové zástavby nucení žít v stále těsnějším kontaktu s lidmi. Na sociálních sítích se mezitím virálně rozšířilo video medvěda malajského, překračujícího cestu do jednoho ze zbývajících lesních fragmentů v místě, kde byl původně souvislý prales narušen výstavbou dálnice z Balikpapanu k novému hlavnímu městu Nusantara. Expanze města Nusantara a s ní související spekulace s pozemky představovaly hrozbu i během postního měsíce Ramadanu, kdy se tempo odlesňování obvykle zpomalí a kdy se omezil i provoz nákladních lodí ve vodách Balikpapanského zálivu. Počet míst, kde sledujeme činnost spekulantů s pozemky, během dvou měsíců vzrostl z šesti na osm. Lhostejný postoj mnoha místních lidí k ochraně přírody bohužel zatím nekompenzuje ani program Education4Conservation, který ještě neprobíhá příliš hladce a intenzivně, především kvůli nedostatku nadšených a schopných učitelů obzvlášť ve vesnicích, ale i ve městě.
1. Nový dokument BBC vypráví příběh kahau nosatých v Balikpapanu
Osud opic kahau nosatých (Nasalis larvatus), které jsou z původně rozlehlých mangrovových bažin vytlačovány městskou a průmyslovou zástavbou do malých fragmentů zbývajícího lesa, přivedl do Balikpapanského zálivu tým BBC Earth. K týmu BBC se přidal i Darman, který je v GPTB už od roku 2008 odpovědný za monitoring situace terénu. Společně s Darmanem strávili filmaři natáčením na řece Somber téměř měsíc v srpnu 2023. Následná produkce dokumentu, které se jako konzultant účastnil i koordinátor GPTB Stanislav Lhota, zabrala o něco víc než jeden rok. Nyní je již nový seriál „Asie“ zveřejněn. Každý z jeho 7 dílů se zaměřuje na jiný ekosystém asijského kontinentu. Příběh kahau nosatých z Balikpapanu je zařazen do dílu s názvem „Přeplněný kontinent“, který se věnuje divokým zvířatům, přežívajícím více či méně úspěšně v těsné blízkosti člověka.
David Attenborough v dokumentu vypráví o tom, jak kahau na řece Somber v důsledku úbytku mangrovů kvůli šíření průmyslové a obytné zástavby čelí nedostatku potravy a potížím s jejím vyhledáváním. Přes rozvaliny starého přístavu a holá staveniště se dostávají k posledním izolovaným skupinám stromů, na kterých ještě nacházejí mladé výhonky. Z politických důvodu včetně zajištění povoleni nebylo v dokumentu možné město Balikpapan konkrétně jmenovat. Přesto věříme, že zveřejnění těchto problémů v prestižním dokumentu přiblíží problémy ničení cenné přírody v okolí indonéských měst včetně Balikpapanu nejširšímu publiku.
2. Poblíž dálnice k městu Nusantara byl natočen medvěd malajský
Na amatérském videu, kolujícím po sociálních sítích, je zachycen medvěd malajský (Helarctos malayanus), jak přechází silnici mezi městy Balikpapan a Nusantara.
Tyto záběry dokazují, že výstavba silnic narušuje lesní koridory mezi pobřežím Balikpapanského zálivu a rezervaci primárního deštného pralesa Sungai Wain. Zatímco nezávislé internetové platformy na takové problémy upozorňují, vládou sponzorovaný tisk se naopak snaží problémy zakrývat a propagovat zelenou image budování města Nusantara. Ta nyní zahrnuje i výstavbu dvou umělých koridorů (nadchodů) divoká zvířata. Sledováním stop zvířat, jako jsou jeleni mundžakové, prasata vousatá, hrabaví ptáci a kočkovité šelmy, zjistil tým GPTB i několik promarněných příležitosti v možnosti vybudovat další umělé koridory. Zvířata totiž často prochází i pod mosty a estakádami. Pokud by bývalo bylo takových příležitostí využito plánovitě, mohla by být efektivita takových podchodů pro divoká zvířata pravděpodobně mnohem vyšší.
Ještě závažnějším problémem však zůstává to že les po obou stranách dálnice mezi městy Balikpapan a Nusantara doposud nemá žádný ochranný status. A bohužel rychle dochází k jeho ničení. Umělé koridory pro divoká zvířata nebudou mít žádný smysl, pokud nakonec nepropojí velké plochy souvislého lesa.
3. Ramadan: zálivem proplouvá méně lodí, ale les je stále ohrožený
Islámský měsíc Ramadan většinou představuje pro ekosystém Balikpapnského zálivu úlevu. Muslimové se musí během dne postit a nemají tak dost energie a disciplíny dokonce ani k ničení přírody. Letošní rok ale toto pravidlo potvrdil jen do jisté míry. Počet nákladních lodí, který mimo jiné odráží tempo výstavby nového hlavního města Nusantara, skutečně poklesl. Svou roli v tom pravděpodobně hraje i to, že současný indonéský prezident Prabowo nenavázal na urputnou snahu svého předchůdce Joka Widoda (Jokowiho) upřednostnit rychlou výstavbu hlavního města nad jinými ekonomickými zájmy a přesunul tak těžiště ničení přírody zpět do sféry zemědělství.
Zpomalení výstavby Nusantary se však bohužel tentokrát tolik neprojevilo na míře ohrožení lesů podél pobřeží. Do hry totiž vstupují i spekulanti s pozemky, pro které může podobné klidnější období znamenat příležitost. V dubnu jsme objevili dvě nová místa, která si někdo nárokuje, čímž se celkový počet spekulací zjištěných od ledna zvýšil na osm. Je nanejvýš pravděpodobné, že je to právě výstavba města Nusantara, která vede spekulanty k zabírání dalšího území, což je pak velmi často spojeno s odlesněním těchto míst. Prozatím se tak ještě nestalo, pokračujeme však ke sledování všech míst.
4. Vláda dosud nezajistila ukončení ilegální výroby dřevěného uhlí
Poslední z původně několika skupin uhlířů stále pokračuje v nelegálním kácení mangrovů kvůli výrobě dřevěného uhlí. Tým GPTB jejich činnost opakovaně hlásil místní vládě. Po posledním hlášení úřadu pro životní prostředí (DLH) distriktu Penajam Paser Utara (PPU) na konci dubna dorazila okamžitá odpověď v podobě kopie dopisu podepsaného úřadujícím regentem PPU s žádostí o pomoc ministerstva lesnictví. Jeden z pracovníků oddělení dozoru DLH PPU také navštívil kancelář GPTB, aby se zeptal na nezákonné aktivity komunity a další škody v okolí pobřežní oblasti. Do konce května však vláda nepřijala žádná smysluplná opatření. V tuto chvíli sledujeme 4 lokality aktivní uhlířské kempy a 2 lokality, kde kvůli uhlíři mangrovy kácí.
5. Program Education4Conservation dál pokračuje jen v omezené míře
Výukové aktivity, zaměřené na téma zvířat, započatém už v březnu, pokračovaly na mateřské škole i v dubnu. Děti ve věku 4-5 let se prostřednictvím pomocí písniček, pohybu a skládaček (puclí) učily popsat své vlastní tělo, které pak srovnávaly s obrázky nebo hračkami zvířat. Cílem bylo pochopit, že některé části zvířecího a lidského těla jsou stejné a dají se popsat stejnými slovy, ale stejně tak mezi námi a různými druhy zvířaty existují i rozdíly, chybí nám třeba ocas, křídla nebo ploutve. Starší, 5-6leté děti se učily o tom, kde mají zvířata svůj domov. V tom jim pomohl animovaný film Zdeňka Milera nazvaný Krtek ve městě. Film vypráví příběh krtkovi a jeho dvou kamarádů, kteří jsou nuceni žít ve městě, které bylo postavené na místě jejich původního domova. Díky filmu mohli žáci pochopit, že zvířata potřebují své vlastní životní prostředí, jakým je například les.
S environmentální výchovou v Balikpapanském zálivu ale zatím nejsme nijak spokojeni. Škol, které se do programu v minulých letech zapojily, bylo příliš málo, a většina z nich od výuky po několika měsících nebo letech odstoupila. V tuto chvíli v zálivu vyučujeme kurikulum Education4Conservation jen v mateřské škole ve vesnici Gersik. Hlavním problémem zůstává nedostatek lidských zdrojů – schopných a motivovaných učitelů. Učitelé nejen že nedovedou psát reporty a dokumentovat průběh výuky, ale především nejsou schopní a ochotní vyučovat s plným nasazením. Výuka stále častěji odpadá, protože mnozí učitelé dávají přednost jiným aktivitám, jako jsou semináře a ceremoniály. Naší největší nadějí zůstává nastupující generace nejmladších, právě vystudovaných učitelů.
