Pasti na ptáky

Čeští ochránci přírody a umělci ve spolupráci s Magistrátem Hlavního města Prahy, představují novou kampaň „Pasti na ptáky“, která upozorňuje na zbytečné úhyny ptáků.

Každým rokem uhynou ve volné přírodě v České republice zaviněním člověka miliony ptáků a s nimi se ztrácí i biodiverzita naší krajiny. Často by stačily jen malé změny a úmrtím by se dalo zabránit.

Natočili jsme spolu s režisérem Radimem Vaňousem a s předními českými tanečníky silný emotivní klip přímo v české krajině, který upozorní na zbytečné úhyny ptáků. Česká koalice pro ochranu biodiverzity (CCBC) spolu s Českou společností ornitologickou (ČSO) tím chtějí varovat před pro ptáky nebezpečnými a nezabezpečenými místy. Hudbou příběh vypráví skladatelka Beata Hlavenková a pohybem choreograf Jan Kodet.

Prosklené plochy

Sudy a nádrže na vodu

Zahrada

Prosklené plochy

Sklo a podobné materiály jsou jednou z nejčastějších příčin úhynu ptáků. Po srážce s čirou nebo zrcadlící se výplní v Česku každý rok uhyne asi 1 milion ptáků. Sklo je průhledné nebo se v něm zrcadlí okolní krajina. V obou případech si ptáci myslí, že jím bez problému proletí a smrtelně se zraní.
Mezi ptačí oběti skleněných ploch patří jak malí pěvci jako červenka nebo sýkora, tak i větší draví ptáci jako poštolka či krahujec. Problém se netýká pouze protihlukových stěn, výškových budov či zastávek hromadné dopravy, ale i našich domovů.

Čiré sklo je pro ptáky obtížně viditelné. Může jít o výplň skleníků, zimních zahrad, zábradlí a balkonů. Čiré výplně se obvykle užívají tam, kde umožní průhledy do interiérů objektů, do atrií, často osázených okrasnou zelení, nebo jako průhledy celými stavbami. V takových situacích jsou pro ptáky velkým nebezpečím.

Zrcadlící výplně jsou obecně považovány za nejnebezpečnější. Věrně odráží své okolí, čímž vytváří fiktivní prostředí, do kterého se ptáci pokoušejí pronikat. Zrcadlící se zeleň nebo obloha se jim jeví jako vzdálený cíl a ptáci do výplně narážejí v plné rychlosti. Tyto střety většinou končí smrtí ptáka.

Nalepená silueta dravce, která se dosud používá, nefunguje. Základem je na nebezpečnou plochu jakkoli účinně upozornit – žaluzií, pergolou, závěsem, záclonou. Pokud nemáme tuto možnost, nezbývá, než rizikovou plochu z venkovní strany polepit. Například UV nálepky lidé téměř nevidí, zatímco většina ptáků ano. Vzdálenost mezi nálepkami ale nesmí být větší než 10 cm.

Sudy a nádrže na vodu

Nádrže s vodou (sudy, vany, napáječky atd.) představují nebezpečí pro ptáky, ale také pro savce a hmyz. Pokud do nich spadnou, po namočení se kvůli hladkým stěnám nedostanou ven a utopí se. Jestliže nádobu nepoužíváme, otočíme ji dnem vzhůru. Do používaných nádob umístíme dřevěný či pěnový plovák a připevníme pruh drátěného pletiva na okraj, aby se případné oběti dostaly ven.

Také bazény představují smrtelné nebezpečí pro řadu živočichů. Spadne-li do nich pták, žába, hmyz nebo i domácí mazlíček, mohou nechtěnou koupel zaplatit životem, protože po hladkých stěnách bazénu se nedokáží dostat ven. I tady pomůžeme instalací speciálního, k tomu určeného plováku.

Zahrada – sítě, krmení

Na naší zahradě může ptáky čekat řada nebezpečí, která jsme tu neúmyslně připravili. Do provázků omotaných kolem plotu či stromu, do sítí používaných na zakrývání úrody nebo do starých sítěk od lojových koulí, se mohou ptáci snadno a nenávratně zamotat. Takové pasti je lehké odstranit.

Pokud na zahradě přikrmujeme ptáky, mějme na paměti rizika spojená s touto oblíbenou aktivitou. Ptákům můžeme v případě nesprávného krmení ublížit.

Krmíme hlavně v zimním období při nízkých teplotách a sněhové pokrývce, kdy je pro druhy nejtěžší najít dostatek potravy. Doporučujeme více menších krmítek, než jedno velké. Snižujeme tak rizika přenosu nemocí. Krmítka je třeba pravidelně čistit horkou vodou (jednou týdně).

Pravidelně sledujeme ptáky na krmítku a v případě podezření na výskyt nákazy je třeba kompletní dezinfekce. Napadení jedinci jsou apatičtí, působí „rozcuchaným“ dojmem. Posedávají na krmítku, ale nemohou polykat potravu. V takovém případě je nutné vše vyhodit a krmítko, kolem i pod ním vydezinfikovat. Sami se nákazy obávat nemusíme. Krmítko musí řádně vyschnout a alespoň na dva týdny krmení přerušíme.

Krmítka umisťujeme na klidné a dobře přehledné místo, nejlépe ve stínu, odkud mají ptáci rozhled a mohou včas uniknout před případnými predátory.

Většina ptáků běžně navštěvujících krmítka nejlépe přijímá slunečnicová semena. Vrabci nebo hrdličky uvítají také obilná zrna – oves, proso a pšenici. Strakapoudy, sýkory či brhlíky nejlépe pohostíme tukovou směsí v podobě lojových koulí bez nebezpečných sítěk.

Už jen pohled na ptáky na krmítku za oknem přináší lidem radost.
Stojí za to dělat to správně – nic to nestojí.

Novinky o pastech

Přihlašte se k odběru novinek kampaně Pasti na ptáky, ať Vám neuniknou další informace, jako například jaký měla dopad, či jak se dále můžete zapojit do ochrany přírody.

Ambasadoři

Prokop Pithart

Jsem od mala milovník přírody a mám k ní hluboký vztah. V Praze jsem nějakou dobu pracoval pro Pražskou zvířecí záchranku a dennodenně se setkával s ptáky, kteří uvízli v nějaké pasti, většinou té lidské, nevědomé pasti. Některé příběhy dopadly dobře, jiné hůř.

Informovat co nejvíce lidí, jak předcházet situacím, aby zbytečně nemizeli ptáci, je zásadní proto, aby těch pastí ubývalo a naše prostředí bylo pro zvířata bezpečné.

Ze zvířat mě vždycky nejvíce fascinovaly ty druhy, které se nějakým způsobem pohybují v blízkosti nás lidí, tzv. synantropní druhy. Jsem rád, že jim můžeme společně pomáhat.

Na projektu se podílejí