Rozšiřujeme ochranu mořských želv na ostrov Sulawesi v Indonésii

12. srpna, 2024

ŽELVÍ ZPRAVODAJ : červen – srpen 2024

Ochrana želv nejen na ostrově Sulawesi

Je to pět měsíců, co jsme se vrátili z náročné cesty po Indonésii a Srí Lance. „Smršť“ přednášek následovala hned po návratu – ve školách, knihovnách, ZOO i jinde. Například jen za duben jsme zvládli 20 akcí na MŠ, ZŠ, SŠ, gymnáziích, na univerzitě a také pro veřejnost. Často to byly 2-3 dílny či přednášky v jednom dni. Sama bych toto nezvládla, a proto moc děkuji celému týmu a všem, kdo v ČR pomáhají! Každá vzdělávací akce přináší nejen zvýšení informovanosti o situaci želv, ale pomůže získat peníze na platy ochranářů v Asii. A obojí je víc než potřeba.

Jen díky akcím a Vaší podpoře je totiž možné ochranu mořských želv rozšiřovat. Mám velikou radost, že tu mohu oznámit, že teprve před pár dny, od 1.8. 2024, jsme začali podporovat další želví místo, tentokrát na ostrově Sulawesi v Indonésii. Zdejší ochranáře z organizace Laut Biru jsme našli náhodou. Upozornil nás na ně náš ochranář Buzdhar z jižního Bornea. Putra a jeho tým z Laut Biru se kromě přímé ochrany mořských želv věnují i sázení korálů a mangrovníků, uklízí také pláže, a hlavně učí děti. Buzdhar s námi Putru propojil, protože ho trápila nízká líhnivost zachráněných snůšek. Poslali jsme na místo Adélu a Katku z našeho týmu, které byly právě v Indonésii a společně jsme napůl na dálku a napůl přímo na místě konzultovali zlepšení ochrany na místě.

Laut Biru je od začátku komunikace velmi aktivní a já mám obrovskou radost, že chtějí poradit a okamžitě na rady reagují. S holkami totiž během pouhých deseti dnů na vhodnějším místě postavili novou chráněnou část pláže a takhle rychlé reakce, to není v Indonésii vůbec běžné. Sledovali jsme činnost organizace i po odjezdu holek a udělali na nás takový dojem, že jsme se 5 ochranářů, kteří do teď všechny zmíněné aktivity dělali dobrovolně, rozhodli pravidelně podporovat. Pomáháme teď tedy chránit 6 míst v Indonésii a 2 na Srí Lance! Moc děkujeme za Vaši pomoc.

Adéla a Katka navštívily také projekt ALTO na Sulawesi. I zde mám ze spolupráce obrovskou radost. Místní ochranáři nejen přemísťují nakladené snůšky do bezpečí, ale začali zkoumat, jak chráněnou část pláže přizpůsobit tak, aby byla úspěšnost vylíhnutí co nejvyšší. Používají měřiče zapůjčené z české Akademie věd, sledují vlhkost a teplotu a já věřím, že až z tohoto výzkumu budou výsledky a doporučení, pomůže to, nejen nám, na úplně všech místech, kde se želvy chrání. Klima se totiž neuvěřitelně mění, prší v době, kdy dřív v Indonésii byla sezona sucha, je větší vedro, pláže ubývají kvůli erozi, vlnám i bouřkám… a ochranáři se musí co nejlépe přizpůsobit.

Holky kromě ostrova Sulawesi navštívily i město Kupang v jihovýchodní Indonésii a pokračovaly zde ve spolupráci, kterou jsme v únoru rozjeli s učiteli a studenty místní veterinární univerzity. Umístili na zdejší trh ceduli, která upozorňuje na nelegálnost prodeje želvích vajec, masa a suvenýrů z želvoviny. Prozkoumali také místa týkající se mořských želv v okolí. Například želví centrum na ostrově Rote, které už loni monitorovala Iva s Aničkou, bylo letos naštěstí zavřené. Želvy tu držely v bazénech, mláďata vypouštěli na horký písek s dětmi, když šly v poledne ze školy. Bylo by skvělé, kdyby se v budoucnu mohl o místo starat některý ze zapojených studentů. Chránit želvy dobře by tu rozhodně mělo smysl, protože vejce tu kromě pytláků ohrožuje i velké množství toulavých psů.

„Zážitek“ byl i ostrov Semau kousek od Kupangu. Google mapy zde inzerují možnost koupat se se želvami. Holky se studenty zdejší jezero zkontrolovaly a nestačily se divit. Mořské želvy tu žijí ve sladké vodě, dostaly se sem od rybářů, kteří je chytli a namísto toho, aby je vypustili zpět do moře, věnovali je vesnici sem do jezírka. Děti i turisti tu s nimi plavou, vozí se na nich, pár místních dětí vybírá vstupné, často nějaká želva zemře ať už kvůli zacházení či zcela nevhodné potravě, kterou v jezeře želvy najdou. Místní mrtvou želvu nahradí novou z moře a jede se dál. No strašné. Prosíme, kdo máte želvy rádi, nenavštěvujte takováto místa, mořské želvy patří do moře.

Jen asi 200 km od Kupangu leží ostrov Lembata. Naši ochranáři z organizace SEHABAT PENYU LOANG tady na jaře koupili nový pozemek a v květnu začala výstavba nové chráněné části pláže. Jsem upřímně ráda, že použili materiál z původního pozemku a ušetřili tak peníze i přírodu. Teď už je v novém líhništi mnoho snůšek a ty první umístěné se už i úspěšně vylíhly, z čehož mám ohromnou radost. Je dobře, že jsme se při problémech nenechali odradit, a i když nám chtivost některých místních obyvatel zabavila původní chráněnou část pláže, projekt na Lembatě pokračuje dál.

O prázdninách máme vždy zvýšený počet dobrovolníků. Na Lembatě byla nedávno Verča a Vašek. Vzdělávali zdejší děti v mimoškolní organizaci Taman Daun i na vedlejším ostrově Adonara. Kombinace výuky angličtiny a enviromentálního vzdělávání je pro místní děti, mládež, ale i dospělé, skvělou příležitostí k rozšíření poznání. Dobrovolníci na Lembatě si vyzkoušeli i sázení korálů a přemístění želvích vajíček do bezpečí.
V těchto dnech jsou dvě dobrovolnice na ostrově Maratua v oblasti Berau na Borneu. Sylvie a Vendy učí na místní senior i junior high school, na základní škole i ve školce. Povídají si s dětmi o ochraně přírody, o životě na Maratui i v Česku, samozřejmě o želvách a jejich ochraně a také o vztazích a propojenosti mezi organismy. Mají radost, že děti mají zájem. Holky s podporou místního starosty uklízí i pláže od naplavených odpadků. Minulý týden se zrovna sešla velká skupina mužů v rukavicích, dokonce s pilami, a kromě plastů se likvidovaly naplaveniny dřeva a listů z palem a také přehazovaly a urovnávaly kameny. V těch je také spoustu odpadů, drátů a namotaných sítí, do kterých se chytají plasty a oblečení. Na korbě pick-upu přijeli i mladíci ze střední školy. Všechno odvezli a výsledek byl hned viditelný.

Na většině míst našeho programu se daří, ale v ochranářské práci, stejně jako v životě, bývá někdy úspěch střídán neúspěchem. Loni jsme na jižním Borneu rozjeli ochranu ostrova Denawan s organizací Pamali Indonesia. Zároveň začalo jednání o ochraně dalších dvou blízkých ostrovů, kde želvy chodí klást vejce. Přestože jsme všechna povolení úřadů získali, místní lidé s ochranou nesouhlasí a nechtějí Pamali Indonesia nechat práci vykonávat. Jediné, co se dalo dělat, bylo přimět indonéské úředníky, aby na ostrovy dorazili, promluvili s místním lidmi a formu ochrany nastavili. Bohužel, úředníci ani napotřetí nepřijeli. A tak ochranáři nemohou na těchto dvou ostrovech pracovat. Bez dříve slíbené akceptace místními lidmi však hrozí každodenní konflikty. Nedovolili ani postavit chráněnou část pláže a domek pro ochranáře. Přemýšlíme o tom, jak tuto situaci zvrátit, ale v této chvíli je to komplikované vyjednávání. Alespoň, že ochrana stále úspěšně pokračuje na ostrově Denawan, kde za pouhý červenec kladlo vejce 56 želv a vylíhlo se a bezpečně odešlo do moře 2 621 mláďat. Zároveň zde z naší iniciativy každý měsíc minimálně 4x probíhá vzdělávání místních dětí. A to je opravdu důležité.

Poslední lokalitou, kde chráníme želvy v Indonésii je ostrov Papua. Zde naštěstí program probíhá podle plánu. V červenci bývá nejvyšší sezona, kdy tu klade vejce nejvíce kožatek. To se potvrdilo i letos. Už 37 hnízd bylo zakryto rohožemi vyrobenými z provazů z kokosových vláken. Tenhle projekt reaguje na to, že se loni kvůli vysoké teplotě mnoho vajec ohrožených kožatek vůbec nevylíhlo. Spolupracujeme tedy spolu s univerzitou UNIPA a s lidmi z místní vesnice. Ti vyrábí rohože, které sníží teplotu hnízd a za svou pomoc dostávají odměnu, která je v chudé komunitě velmi vítaná. Jsem moc ráda, že lidé zde chápou ochranu jako pomoc a nesnaží se krást želví vejce. To, že ochrana pomáhá zvířatům i lidem, je nejvyšší cíl všude.

Na Srí Lance už želví sezona skončila. V jižních částech ostrova obvykle želvy kladou vejce od listopadu do května. Ale jakoby želvy věděly, že jejich vejce budou v bezpečí, přišlo jich několik klást i v červnu a červenci a to jak ke Gayanovi u města Dikwella, tak k Maheshovi u Matary. Ochranáři se nad tím velmi podivují a mají radost. Bohužel, Maheshova chráněná část pláže byla v červenci kompletně odplavena při velkých bouřkách, a tak nová vejce, ale i ta, co měl uložena v bezpečí předtím, musel přemístit do sudu s pískem. Nevěřila jsem, že by se vejce, s kterými bylo manipulováno uprostřed inkubace, mohla vylíhnout, ale zázraky se dějí a z 81 vajec se 60 úspěšně vylíhlo. Úžasné!

Na podzim čeká Maheshe hledání vhodnějšího místa i stavění nové chráněné části pláže. Stavění čeká i Gayana – v březnu jsme spolu vymysleli, jak chráněnou část pláže vylepšit, a tak mu dobrovolníci z Čech přijedou v srpnu pomoci a stavba může začít. Teď aktuálně jsou na Srí Lance Lucka, Domča a Irena a pomáhají hlavně se vzděláváním. Dobrou zprávou také je, že se Gayanovi podařilo po roce nechat schválit, vyrobit, a hlavně instalovat dvě cedule na pláži, které v místních oficiálních jazycích včetně angličtiny vysvětlují, že je nelegální rušit želvy, vybírat vejce atd. Velké díky Gayanovi, který nepřestal usilovat o umístění cedulí. Teď už mu snad místní nebudou odporovat, když je nachytá při kradení vajec a pytláctví začne pomalu ustupovat.

Na podporu želv vzniklo také nové kraťoučké video. Mrkněte, mě se líbí moc a věřím, že cílená reklama pro turisty na Srí Lance a Bali bude mít vliv a lidé, kteří by jinak navštívili centrum, kde drží malé a zdravé želvy v bazénech, si to rozmyslí a nepůjdou tam.

Po měsících příprav a jednáních se nám povedlo zprovoznit základní mapu doporučených míst, kde se na Srí Lance můžete podívat na přirozenou, udržitelnou a efektivní ochranu mořských želv Prosíme sdílejte všude tam, kde se to hodí 🙂 Děkujeme!

Kromě zvyšování informování v zahraničí (vedle nového videa vyšel i jeden super dlouhý, obsáhlý a skvěle napsaný článek v indonéských novinách) se samozřejmě snažíme šířit povědomí o situaci želv a jejich ochraně i v ČR. Kromě přednášek, o kterých jsem se zmiňovala na začátku, se teď v létě přidaly i tábory. Zároveň jsem ráda za skvělé spolupracovníky – o želvách informují nejen školy, kde jsme měli akce, ale cedule teď jsou i v Centru cestovní medicíny a také v ZOO Na Hrádečku. Díky za to!

A na rozloučení pro Vás mám ještě pár tipů:
– Máte děti tak 5-10 let? Moc doporučuji Podcast pro děti o želvách.
– Ještě tak 14 dní je v centru ekologických aktivit Sluňakov kousíček od Olomouce k vidění výstava fotek Petra Jana Juračky o ochraně mořských želv z našeho projektu.
– 12.9. budu o želvách povídat na Mezinárodním filmovém festivalu Voda moře oceány
– 19.9. Vás zvu na přednášku v Bašti – jen 2km od vesnice odkud pocházím. Věřím, že to bude večer plný setkání z dávných dob a těším se na to stejně jako na 15.10, kdy budeme mít společnou přednášku s Petrem Janem Juračkou. Pro aktuality sledujte FB stránky projektu.