Zpráva o činnosti Hnutí za záchranu Balikpapanského zálivu (GPTB)
Pod tlakem ochranářů začala vláda budovat už druhý z plánovaných čtyř koridorů (mostů), které mají umožnit pohyb divokých zvířat přes dálnici, vedoucí k novému hlavnímu městu Indonésie, Nusantara. Přitom ale pokračující výstavba dálnice stále přetíná další přirozené lesní koridory a už tak způsobila izolaci několika skupin opic kahau nosatých v malých fragmentech mangrovů podél pobřeží. Situaci dále zhoršují nové zábory půdy spekulanty s pozemky, čím dál blíže k městu Nusantara a jeho infrastruktuře. V té souvislosti nyní prošetřujeme vykácení 2,8 ha mangrovů na řece Wain. Výstavba Nusantary vede k nenahraditelným škodám na životním prostředí, má ale i své pozitivní dopady, především v omezení těžby a překládání hnědého uhlí v Balikpapanském zálivu. Mimo území pod správou autority nového hlavního města, především v průmyslové zóně Kariangau (KIK), ale problémy spojené s hnědým uhlím příliš nepolevují. Žaloba proti ministerské vyhlášce, která umožňuje překlad uhlí z pontonu na ponton ve vodách Balikpapanského zálivu, nyní vstupuje do fáze soudního procesu. Nepříznivé dopady průmyslové zóny KIK se neomezují jen na uhelný sektor. Konkrétně analýza dokumentu EIA závodu na zpracování palmového oleje společnosti PT Wahana Prima Sejati (WPS) poukazuje na nedodržování procesů, ke kterým se firma zavázala.
1. Na dálnici Nusantara vzniká druhý koridor pro divoká zvířata
Výstavba dálnice k novému hlavnímu městu Nusantara zničila přirozené lesní koridory mezi rezervací Sungai Wain a pobřežím zálivu. Jako částečnou kompenzaci začala vláda od tlakem ekologů budovat umělé koridory (nadchody), které mají umožnit pohyb zvířat. Od konce roku 2024 už staví ministerstvo veřejných prací první koridor v povodí řeky Berenga. Nyní začala výstavba druhého koridoru v povodí řeky Tempadung. Vláda přislíbila, že z pěti koridorů, které GPTB navrhlo společně se spolkem ProNatura, realizuje alespoň 4. Přestože tyto umělé nadchody nebudou nikdy tak efektivní jako zničené přírodní koridory, je toto řešení přeci jen lepší nic. Funkčnost koridorů ale závisí na zachování lesů na obou stranách dálnice, čemuž vláda doposud nevěnuje prakticky žádnou pozornost
2. Infrastruktura města Nusantara izoluje tlupy kahau nosatých
Zatímco na východním pobřeží zálivu, které je pod správou města Balikpapan, vznikají na dálnici k městu Nusantara nové koridory pro divoká zvířata, výstavba téže dálnice silnice na západním pobřeží, spravovaném distriktem Penajam Paser Utara, vede k izolaci jiných tlup opic kahau nosatých (Nasalis larvatus) od zbytku jejich populace. Na pobřeží Pantai Lango a na ostrově Kwangan jsou to nejméně dvě skupiny kahau, další izolovaná skupina pak byla nalezena na jihozápadě ostrova Balang. Tyto počty se mohou zdát nízké, ale je potřeba mít na paměti, že výstavba infrastruktury teprve začíná. Situace, kterou nyní monitorujeme, je znepokojivá i proto, že jde zároveň i o stanoviště výskytu vzácného druhu mangrovu Camptostemon phillippinensis, který v Balikpapanském zálivu roste pouze v této malé oblasti.
3. Spekulanti s pozemky postupují dál k hlavnímu městu
Výstavba města Nusantara přinesla už na začátku způsobila vlnu pozemkových spekulací v sousedním distriktu Penajam Paser Utara. Troufalost spekulantů ale vzrůstá a v tomto roce už si začínají přisvojovat i pozemky přímo na území Nusantary a v těsné blízkosti jeho podpůrné infrastruktury, konkrétně dálnice a letiště. Spekulace jsou často spojené s odlesněním nárokovaných pozemků a se zavážením mangrovů.
4. Ukončuje se činnost hnědouhelných dolů a překladišť
Těžba a transport uhlí na území města Nusantara je postupně ukončována v souladu s vizí Nusantary jako zeleného a lesního města. Prozatím jde o jediný bod této vize, který vláda při výstavbě města opravdu naplňuje. Společnost PT Singlurus Pratama nyní demontuje své překladiště poblíž vesnice Mentawir. Což o znamená definitivní ukončení provozu nevětšího hnědouhelného dolu v bezprostředním okolí zálivu, v distriktu Kutai Kartanegara. V téže oblasti, v okolí Mentawiru, zůstává v provozu už jen jedno menší překladiště, které patří společnosti PT Apriadi Bersaudara. Překládané uhlí pochází ze stejné těžební oblasti, jakou využíval PT Singlurus Pratama. Může jít o stejnou situaci, jakou jsme mohli vidět před lety při ukončování těžby dřeva, kdy odchod velké společnosti stimuluje příchod jedné nebo i několika menších, které se „dělí o zbytky“.
5. Žaloba rybářů vstoupila do fáze soudního řízení
Zatímco jinde podél pobřeží Balikpapanského zálivu se postupně ukončuje těžba i transport uhlí, v průmyslové zóně Kariangau (KIK), spadající pod město Balikpapan, se stále uhlí hromadí, transportuje i spaluje ve velkém měřítku. Nová vyhláška ministra dopravy č. 54/2023 umožňuje překládat uhlí z pontonu na ponton i mimo vyhrazené terminály, na otevřeném moři, které je podle platného územního plánu vyhrazené rybářským aktivitám. Této vyhlášky využívá společnost PT Gunung Bayan, jejíž přítomnost ve vodách zálivu nedávno donutila rybáře za podpory nevládních organizací i týmu GPTB k podání žaloby ke státnímu správnímu soudu (PTUN) v Jakartě. Dva rybáři z Balikpapanského zálivu jako žalobci na prvním slyšení 16. ledna vypověděli, že vyhláškou č. 54/2023 utrpí újmu přibližně 10 000 rybářů, kteří jsou na rybolovu v Balikpapanském zálivu závislí. Rybáři se obávají, že se počet pontonů převážejících uhlí mnohonásobně zvýší a že rybáři nejen že přijdou o prostor pro rybolov, ale bude ohrožena i jejich bezpečnost na moři. Proto požadují zrušení vyhlášky. Rozsudek bude vynesen v březnu 2025.
6. Probíhá analýza dokumentace EIA rafinerie palmového oleje
Výstavba přístaviště a závodu na zpracování palmového oleje společnosti PT Wahana Prima Sejati (WPS) v průmyslové zóně Kariangau (KIK) už způsobila závažné škody včetně odlesnění pobřeží, zvýšené sedimentace v oblasti výskytu dugongů (Dugong dugon) a hluku během výstavby přístaviště, který mohl narušit orientaci a sluch delfínů orcel tuponosých (Orcaella brevirostris). Společnost sice pod hrozbou další stížnosti ke Kulatému stolu pro udržitelný palmový olej (RSPO) vypracovala v roce 2024 nové zhodnocení vlivu projektu na životní prostředí (EIA) včetně nápravných a preventivních opatření, ale některé klíčové body tohoto nového Dva rybáři se spolu se svým týmem advokátů chystají do soudní síně na první slyšení v rámci soudního řízení, které bylo podáno v souvislosti s přepravou lodí (STS) ve vodách Balikpapanu. 7 Způsob vykácení tohoto mangrovu naznačuje, že by mohlo jít o přístupovou cestu k řece nebo také o vymezení hranice mnohem rozlehlejšího území, které může být zničeno. dokumentu zřejmě nebyly realizovány. Například nebyly vybudovány koridory pro divoká zvířata nebo usazovací nádrže, a dokonce trvá i podezření z pokračujícího odlesňování. Týmu GPTB se podařilo dokument EIA oficiální cestou získat a nyní probíhá jeho důkladná analýza a srovnání s reálnou situací v terénu. Dále bude třeba všechna podezření prověřit, v ideálním případě za přítomnosti se zástupců firmy, pokud k tomu bude svolná. V případě jakýchkoli pochybení, které by firma odmítla řešit, bude podána další stížnost k RSPO.
7. Probíhá vyšetřování vykácení mangrovů kolem řeky Wain
Řeka Wain, která se nachází v jihovýchodní části zálivu v sousedství obytných a průmyslových čtvrtí města Balikpapanu, není kvůli omezeným financím zahrnuta do oblasti pravidelného monitorování týmem GPTB. Nicméně na základě informacích o nedávném kácení mangrovů, poskytnutých partnerským sdružením ProNatura, Zástupci týmu GPTB požádali Agenturu pro životní prostředí provincie Východní Kalimantan (DLH) o přístup k dokumentům EIA společností PT Wahana Prima Sejati (WPS) a PT Mitra Murni Perkasa (MMP), které jsou zodpovědné za zničení rozlehlých ploch pobřežních lesů v zálivu. 8 Podezřelou skutečností je těsné sousedství odlesněných ploch (barevně) podél řeky Wain a dálnice k městu Nusantara (bílá plocha). v jehož správě je rezervace Sungai Wain, tým GPTB na této řece potvrdil čtyři odlesněná místa o rozloze přibližně 2,8 ha. Výsledky vyšetřování budou nahlášeny agentuře pro životní prostředí (DLH) města Balikpapan pro následnou kontrolu.
8. Program Education4Conservation byl po přestávce obnoven
Program environmentální výchovy Education4Conservation prošel finanční krizí, kvůli které musel být na konci roku 2024 dočasně přerušen ve všech školách v Indonésii, Ugandě, DR Kongu i na Madagaskaru. Naštěstí trvala tato přestávka jen krátce. Díky podpoře několika donorů z České republiky byl v únoru program v plném rozsahu opět obnoven. Stále však bojujeme s nedostatkem schopných a motivovaných učitelů, takže program v Balikpapanském zálivu probíhá zatím jen v malém rozsahu, pouze na nejnižších stupních jedné školy ve vesnici Gersik, a účastní se ho zatím jen 37 žáků. V únoru se nejmladší (čtyřleté) děti seznamovaly s rostlinami ve škole a jejím okolí, zatímco pětileté děti zkoumaly rostliny jako součást zdravé stravy a užívaly si při tom ochutnávky různých druhů ovoce a zeleniny. S blížícím se novým školním roce tým připravuje kampaň pro zapojení dalších škol podél pobřeží zálivu do tohoto programu.
