Už ve čtvrtek se dozvíme, kdo si tentokrát odnese vítězství v Cenách SDGs. Možná to budete právě Vy! Celý galavečer budeme živě přenášet, tak pozvěte Vaše sledující na sociálních sítích a vyzvěte je, ať vám drží palce.
Stream poběží od 19.00 na YouTube kanálu ČTK Connect a také na TN LIVE3.
Těšíme se na viděnou!Rádi bychom Vám představili našeho ambasadora Prokopa Pitharta v připravované kampani PASTI NA PTÁKY, která započne 24.10.2024. Pro více informací ohledně kampaně klidněte zde.
Něco o Prokopovi:
Jsem od mala milovník přírody a mám k ní hluboký vztah. V Praze jsem nějakou dobu pracoval pro Pražskou zvířecí záchranku a dennodenně se setkával s ptáky, kteří uvízli v nějaké pasti, většinou té lidské, nevědomé pasti. Některé příběhy dopadly dobře, jiné hůř.
Informovat co nejvíce lidí, jak předcházet situacím, aby zbytečně nemizeli ptáci, je zásadní proto, aby těch pastí ubývalo a naše prostředí bylo pro zvířata bezpečné.
Ze zvířat mě vždycky nejvíce fascinovaly ty druhy, které se nějakým způsobem pohybují v blízkosti nás lidí, tzv. synantropní druhy. Jsem rád, že jim můžeme společně pomáhat.
DRŽTE NÁM PALCE!
Už 3. října buďte u svých přijímačů!
Budou se totiž udělovat Ceny SDGs. Ocení vítěze v sedmi kategoriích, a Vy u toho můžete být díky živém streamu s námi. Sledujte naše sociální sítě, tam se všechno s předstihem dozvíte!
Co je online knihovna?
Online knihovna CCBC neboli České koalice pro ochranu biodiverzity nabízí pedagogům a jejich žákům a studentům kvalitní environmentální program. Ten pod značkou CCBC do škol podávají svěží optikou nadšení dokumentaristé a krátkými filmy provázejí přímo terénní zoologové působící ve všech koutech světa. Videa navíc doplňují další výukové materiály.
Pedagogové, studenti i rodiče najdou v online knihovně CCBC práci nadšených ochránců přírody a dokumentaristů, kteří tráví při natáčení v terénu stovky hodin, aby je další desítky hodin zpracovávali a v krátkých filmech se objevuje jen to nejlepší, co divákovi dokonale popíše daný druh či ekosystém.
Zvláštní poděkování patří panu Vítu Lukáši a Harvest filmu, bez kterých by tato úžasná videa nikdy nevznikla.
Je to pět měsíců, co jsme se vrátili z náročné cesty po Indonésii a Srí Lance. „Smršť“ přednášek následovala hned po návratu – ve školách, knihovnách, ZOO i jinde. Například jen za duben jsme zvládli 20 akcí na MŠ, ZŠ, SŠ, gymnáziích, na univerzitě a také pro veřejnost. Často to byly 2-3 dílny či přednášky v jednom dni. Sama bych toto nezvládla, a proto moc děkuji celému týmu a všem, kdo v ČR pomáhají! Každá vzdělávací akce přináší nejen zvýšení informovanosti o situaci želv, ale pomůže získat peníze na platy ochranářů v Asii. A obojí je víc než potřeba.
Jen díky akcím a Vaší podpoře je totiž možné ochranu mořských želv rozšiřovat. Mám velikou radost, že tu mohu oznámit, že teprve před pár dny, od 1.8. 2024, jsme začali podporovat další želví místo, tentokrát na ostrově Sulawesi v Indonésii. Zdejší ochranáře z organizace Laut Biru jsme našli náhodou. Upozornil nás na ně náš ochranář Buzdhar z jižního Bornea. Putra a jeho tým z Laut Biru se kromě přímé ochrany mořských želv věnují i sázení korálů a mangrovníků, uklízí také pláže, a hlavně učí děti. Buzdhar s námi Putru propojil, protože ho trápila nízká líhnivost zachráněných snůšek. Poslali jsme na místo Adélu a Katku z našeho týmu, které byly právě v Indonésii a společně jsme napůl na dálku a napůl přímo na místě konzultovali zlepšení ochrany na místě.
Laut Biru je od začátku komunikace velmi aktivní a já mám obrovskou radost, že chtějí poradit a okamžitě na rady reagují. S holkami totiž během pouhých deseti dnů na vhodnějším místě postavili novou chráněnou část pláže a takhle rychlé reakce, to není v Indonésii vůbec běžné. Sledovali jsme činnost organizace i po odjezdu holek a udělali na nás takový dojem, že jsme se 5 ochranářů, kteří do teď všechny zmíněné aktivity dělali dobrovolně, rozhodli pravidelně podporovat. Pomáháme teď tedy chránit 6 míst v Indonésii a 2 na Srí Lance! Moc děkujeme za Vaši pomoc.
Adéla a Katka navštívily také projekt ALTO na Sulawesi. I zde mám ze spolupráce obrovskou radost. Místní ochranáři nejen přemísťují nakladené snůšky do bezpečí, ale začali zkoumat, jak chráněnou část pláže přizpůsobit tak, aby byla úspěšnost vylíhnutí co nejvyšší. Používají měřiče zapůjčené z české Akademie věd, sledují vlhkost a teplotu a já věřím, že až z tohoto výzkumu budou výsledky a doporučení, pomůže to, nejen nám, na úplně všech místech, kde se želvy chrání. Klima se totiž neuvěřitelně mění, prší v době, kdy dřív v Indonésii byla sezona sucha, je větší vedro, pláže ubývají kvůli erozi, vlnám i bouřkám… a ochranáři se musí co nejlépe přizpůsobit.
Holky kromě ostrova Sulawesi navštívily i město Kupang v jihovýchodní Indonésii a pokračovaly zde ve spolupráci, kterou jsme v únoru rozjeli s učiteli a studenty místní veterinární univerzity. Umístili na zdejší trh ceduli, která upozorňuje na nelegálnost prodeje želvích vajec, masa a suvenýrů z želvoviny. Prozkoumali také místa týkající se mořských želv v okolí. Například želví centrum na ostrově Rote, které už loni monitorovala Iva s Aničkou, bylo letos naštěstí zavřené. Želvy tu držely v bazénech, mláďata vypouštěli na horký písek s dětmi, když šly v poledne ze školy. Bylo by skvělé, kdyby se v budoucnu mohl o místo starat některý ze zapojených studentů. Chránit želvy dobře by tu rozhodně mělo smysl, protože vejce tu kromě pytláků ohrožuje i velké množství toulavých psů.
„Zážitek“ byl i ostrov Semau kousek od Kupangu. Google mapy zde inzerují možnost koupat se se želvami. Holky se studenty zdejší jezero zkontrolovaly a nestačily se divit. Mořské želvy tu žijí ve sladké vodě, dostaly se sem od rybářů, kteří je chytli a namísto toho, aby je vypustili zpět do moře, věnovali je vesnici sem do jezírka. Děti i turisti tu s nimi plavou, vozí se na nich, pár místních dětí vybírá vstupné, často nějaká želva zemře ať už kvůli zacházení či zcela nevhodné potravě, kterou v jezeře želvy najdou. Místní mrtvou želvu nahradí novou z moře a jede se dál. No strašné. Prosíme, kdo máte želvy rádi, nenavštěvujte takováto místa, mořské želvy patří do moře.
Jen asi 200 km od Kupangu leží ostrov Lembata. Naši ochranáři z organizace SEHABAT PENYU LOANG tady na jaře koupili nový pozemek a v květnu začala výstavba nové chráněné části pláže. Jsem upřímně ráda, že použili materiál z původního pozemku a ušetřili tak peníze i přírodu. Teď už je v novém líhništi mnoho snůšek a ty první umístěné se už i úspěšně vylíhly, z čehož mám ohromnou radost. Je dobře, že jsme se při problémech nenechali odradit, a i když nám chtivost některých místních obyvatel zabavila původní chráněnou část pláže, projekt na Lembatě pokračuje dál.
O prázdninách máme vždy zvýšený počet dobrovolníků. Na Lembatě byla nedávno Verča a Vašek. Vzdělávali zdejší děti v mimoškolní organizaci Taman Daun i na vedlejším ostrově Adonara. Kombinace výuky angličtiny a enviromentálního vzdělávání je pro místní děti, mládež, ale i dospělé, skvělou příležitostí k rozšíření poznání. Dobrovolníci na Lembatě si vyzkoušeli i sázení korálů a přemístění želvích vajíček do bezpečí.
V těchto dnech jsou dvě dobrovolnice na ostrově Maratua v oblasti Berau na Borneu. Sylvie a Vendy učí na místní senior i junior high school, na základní škole i ve školce. Povídají si s dětmi o ochraně přírody, o životě na Maratui i v Česku, samozřejmě o želvách a jejich ochraně a také o vztazích a propojenosti mezi organismy. Mají radost, že děti mají zájem. Holky s podporou místního starosty uklízí i pláže od naplavených odpadků. Minulý týden se zrovna sešla velká skupina mužů v rukavicích, dokonce s pilami, a kromě plastů se likvidovaly naplaveniny dřeva a listů z palem a také přehazovaly a urovnávaly kameny. V těch je také spoustu odpadů, drátů a namotaných sítí, do kterých se chytají plasty a oblečení. Na korbě pick-upu přijeli i mladíci ze střední školy. Všechno odvezli a výsledek byl hned viditelný.
Na většině míst našeho programu se daří, ale v ochranářské práci, stejně jako v životě, bývá někdy úspěch střídán neúspěchem. Loni jsme na jižním Borneu rozjeli ochranu ostrova Denawan s organizací Pamali Indonesia. Zároveň začalo jednání o ochraně dalších dvou blízkých ostrovů, kde želvy chodí klást vejce. Přestože jsme všechna povolení úřadů získali, místní lidé s ochranou nesouhlasí a nechtějí Pamali Indonesia nechat práci vykonávat. Jediné, co se dalo dělat, bylo přimět indonéské úředníky, aby na ostrovy dorazili, promluvili s místním lidmi a formu ochrany nastavili. Bohužel, úředníci ani napotřetí nepřijeli. A tak ochranáři nemohou na těchto dvou ostrovech pracovat. Bez dříve slíbené akceptace místními lidmi však hrozí každodenní konflikty. Nedovolili ani postavit chráněnou část pláže a domek pro ochranáře. Přemýšlíme o tom, jak tuto situaci zvrátit, ale v této chvíli je to komplikované vyjednávání. Alespoň, že ochrana stále úspěšně pokračuje na ostrově Denawan, kde za pouhý červenec kladlo vejce 56 želv a vylíhlo se a bezpečně odešlo do moře 2 621 mláďat. Zároveň zde z naší iniciativy každý měsíc minimálně 4x probíhá vzdělávání místních dětí. A to je opravdu důležité.
Poslední lokalitou, kde chráníme želvy v Indonésii je ostrov Papua. Zde naštěstí program probíhá podle plánu. V červenci bývá nejvyšší sezona, kdy tu klade vejce nejvíce kožatek. To se potvrdilo i letos. Už 37 hnízd bylo zakryto rohožemi vyrobenými z provazů z kokosových vláken. Tenhle projekt reaguje na to, že se loni kvůli vysoké teplotě mnoho vajec ohrožených kožatek vůbec nevylíhlo. Spolupracujeme tedy spolu s univerzitou UNIPA a s lidmi z místní vesnice. Ti vyrábí rohože, které sníží teplotu hnízd a za svou pomoc dostávají odměnu, která je v chudé komunitě velmi vítaná. Jsem moc ráda, že lidé zde chápou ochranu jako pomoc a nesnaží se krást želví vejce. To, že ochrana pomáhá zvířatům i lidem, je nejvyšší cíl všude.
Na Srí Lance už želví sezona skončila. V jižních částech ostrova obvykle želvy kladou vejce od listopadu do května. Ale jakoby želvy věděly, že jejich vejce budou v bezpečí, přišlo jich několik klást i v červnu a červenci a to jak ke Gayanovi u města Dikwella, tak k Maheshovi u Matary. Ochranáři se nad tím velmi podivují a mají radost. Bohužel, Maheshova chráněná část pláže byla v červenci kompletně odplavena při velkých bouřkách, a tak nová vejce, ale i ta, co měl uložena v bezpečí předtím, musel přemístit do sudu s pískem. Nevěřila jsem, že by se vejce, s kterými bylo manipulováno uprostřed inkubace, mohla vylíhnout, ale zázraky se dějí a z 81 vajec se 60 úspěšně vylíhlo. Úžasné!
Na podzim čeká Maheshe hledání vhodnějšího místa i stavění nové chráněné části pláže. Stavění čeká i Gayana – v březnu jsme spolu vymysleli, jak chráněnou část pláže vylepšit, a tak mu dobrovolníci z Čech přijedou v srpnu pomoci a stavba může začít. Teď aktuálně jsou na Srí Lance Lucka, Domča a Irena a pomáhají hlavně se vzděláváním. Dobrou zprávou také je, že se Gayanovi podařilo po roce nechat schválit, vyrobit, a hlavně instalovat dvě cedule na pláži, které v místních oficiálních jazycích včetně angličtiny vysvětlují, že je nelegální rušit želvy, vybírat vejce atd. Velké díky Gayanovi, který nepřestal usilovat o umístění cedulí. Teď už mu snad místní nebudou odporovat, když je nachytá při kradení vajec a pytláctví začne pomalu ustupovat.
Na podporu želv vzniklo také nové kraťoučké video. Mrkněte, mě se líbí moc a věřím, že cílená reklama pro turisty na Srí Lance a Bali bude mít vliv a lidé, kteří by jinak navštívili centrum, kde drží malé a zdravé želvy v bazénech, si to rozmyslí a nepůjdou tam.
Po měsících příprav a jednáních se nám povedlo zprovoznit základní mapu doporučených míst, kde se na Srí Lance můžete podívat na přirozenou, udržitelnou a efektivní ochranu mořských želv Prosíme sdílejte všude tam, kde se to hodí 🙂 Děkujeme!
Kromě zvyšování informování v zahraničí (vedle nového videa vyšel i jeden super dlouhý, obsáhlý a skvěle napsaný článek v indonéských novinách) se samozřejmě snažíme šířit povědomí o situaci želv a jejich ochraně i v ČR. Kromě přednášek, o kterých jsem se zmiňovala na začátku, se teď v létě přidaly i tábory. Zároveň jsem ráda za skvělé spolupracovníky – o želvách informují nejen školy, kde jsme měli akce, ale cedule teď jsou i v Centru cestovní medicíny a také v ZOO Na Hrádečku. Díky za to!
A na rozloučení pro Vás mám ještě pár tipů:
– Máte děti tak 5-10 let? Moc doporučuji Podcast pro děti o želvách.
– Ještě tak 14 dní je v centru ekologických aktivit Sluňakov kousíček od Olomouce k vidění výstava fotek Petra Jana Juračky o ochraně mořských želv z našeho projektu.
– 12.9. budu o želvách povídat na Mezinárodním filmovém festivalu Voda moře oceány
– 19.9. Vás zvu na přednášku v Bašti – jen 2km od vesnice odkud pocházím. Věřím, že to bude večer plný setkání z dávných dob a těším se na to stejně jako na 15.10, kdy budeme mít společnou přednášku s Petrem Janem Juračkou. Pro aktuality sledujte FB stránky projektu.
Moc děkuji za Vaši přízeň, užívejte léto, hodně zdraví a mějte se parádně.
Hana V. Svobodová
https://www.morskezelvy.cz
https://www.facebook.com/chranimemorskezelvy
Vážení a milí přátelé a příznivci Záchranného programu Kukang a Trenggiling,
konečně nastal dlouho očekáváný moment, kdy Vám s radostí posíláme náš výroční report za rok 2023.
Vydání unikátního časosběrného dokumentu Kukang Movie o působení našeho programu v Indonésii, otevření nové budovy školy Kukang School, rozšíření monitoringu zvířat o práci s fotopastmi, další úspěchy v potírání ilegálního obchodu s divokými zvířaty na Sumatře i na Filipínách, Luciina stáž u luskounů v Zoo Taipei na Tchaj-wanu či nové přírůstky v outloních archách – to jsou jedny z hlavních, zdaleka ne však všechny významné milníky uplynulého roku, o které se s Vámi v novém reportu podělíme.
Náš program Kukang letos slaví 10 let od svého založení a když se ohlédneme zpět, uvědomujeme si, jak moc je pro fungování programu zásadní podpora mnoha našich partnerských zoologických zahrad, firemních a jednotlivých dárců a řady skvělých dobrovolníků. Velice Vám za všechnu přízeň a léta trvající spolupráci a podporu děkujeme!
Věříme, že si čtení souhrnu roku 2023 z pohledu Kukang aktivit užijete!
Výroční zprávu si můžete prohlédnout zde.
S pozdravem a přáním krásných letních dnů za všechny Kukangy
Zajímavý rozhovor ředitelky CCBC Kristýny Novákové a ornitologa Lukáše Viktora z České společnosti ornitologické v Klubu Rádia Junior naleznete na stránkách mujrozhlas.cz.
V nahrávce představíme kampaň Pasti na ptáky, která má pomoct jejich zbytečným úhynům. Moderátorské role se ujala Denisa Kimlová. Další zajímavé rozhovory najdete na webu Rádia Junior.
Čeští ochránci přírody, Hlavní město Praha a umělci představují kampaň „Pasti na ptáky“, která upozorní na zbytečné úhyny ptáků.
Už 1. a 2. července natáčí režisér Radim Vaňous s předními českými tanečníky silný emotivní klip přímo v české krajině, který upozorní na zbytečné úhyny ptáků. Česká koalice pro ochranu biodiverzity (CCBC) spolu s Českou společností ornitologickou (ČSO) tím chtějí varovat před pro ptáky nebezpečnými a nezabezpečenými místy. Hudbou příběh vypráví skladatelka Beata Hlavenková a pohybem choreograf Jan Kodet.
„Každým rokem zemřou ve volné přírodě v České republice zaviněním člověka miliony ptáků a s nimi se ztrácí i biodiverzita naší krajiny. Často by stačily jen malé změny a úmrtím by se dalo zabránit,“ říká ředitelka CCBC a garant projektu Pasti na ptáky Kristýna Nováková a dodává: „Prostřednictvím umění chceme české společnosti připomenout, jak každý z nás může ptákům pomoci. Ať už zakrytím bazénu, v nichž se ptáci často topí, nebo polepem reflexních samolepek proti nárazu do skla.“
„Na problém se snaží upozornit také Praha, která například na svých akcích rozdává veřejnosti/účastníkům tzv. záchranné plováky proti utonutí drobných živočichů. Plováky jsou vhodné jak do bazénů, tak i do nádob na vodu, které se mohou stát pastí pro nejrůznější druhy živočichů, včetně ptáků“ dodává Vendula Audolenská z oddělení environmentálních projektů Odboru ochrany prostředí MHMP.
Emotivní ptačí klip natočí režisér Radim Vaňous, choreografie se ujal Jan Kodet. Oba budou vyprávět tancem známých českých tanečníků hudební příběh skladatelky Beaty Hlavenkové.
„Moc ráda přidávám do hudby reálné zvuky a je snad nějaký krásnější než ptačí zpěv? Těším se, až se spojí s hudbou a bude součástí celkového sound designu,“ svěřila se Beata Hlavenková.
Projekt, který má producentsky na starosti Leona Kunayová, přestaví v hlavních rolích tanečníky Markétu Jandovou, Jaroslavu Rames Janečkovou, Kristinu Tukan, Michala Heribana, Františka Vlčka a Jindřicha Panského. Ti obléknou nádherné ptačí kostýmy z dílny Jany Smetanové a scénu vytvoří přímo v přírodě Pavel Svoboda.
Kampaň Hlavního města Prahy, českých ochránců přírody a umělců Pasti na ptáky začíná zmíněným klipem a bude pokračovat fotografiemi Stanislava Honzíka, které budou stejně jako video uveřejněny na sociálních sítích, webových stránkách CCBC a ČSO, stanou se předfilmem i reklamou, a ještě zdůrazní intenzitu poselství českých ochránců přírody. V přípravách je také jako „třešnička na dortu“ speciální zářijová akce pro veřejnost, na které se návštěvníci setkají s umělci i ochránci přírody naživo.
„Ptáci hynou přičiněním lidí den co den a v ČSO se snažíme na tyto problémy upozorňovat a aktivně přispívat k jejich řešení různými činostmi – prací v terénu, spoluprací se státní správou, vzděláváním i propagací. Klíčovým krokem je osvěta veřejnosti. Velmi proto vítáme tuto kampaň, která na problematiku zbytečných úhynů ptáků nejenom upozorní, ale zároveň nabídne i řešení. A především ukáže, že každý z nás může přispět k tomu, aby ptáci v našem okolí už neumírali,“ říká vedoucí komunikace ČSO Věra Sychrová.
Česká koalice pro ochranu biodiverzity a Česká společnost ornitologická si od projektu Pasti na ptáky slibují větší zapojení české společnosti do ochrany ptáků, a protože ptáci zásadně ovlivňují naši biodiverzitu, tedy i další rostlinné a živočišné druhy na našem území, dodává na závěr ředitelka CCBC Kristýna Nováková své velké přání: „Chceme tak společně chránit rozmanitost naší přírody pro budoucí generace.“
PR CCBC
Denisa Kimlová
email: kimlova@ccbc.cz
tel.: 724 396 624
https://ccbc.cz
https://www.facebook.com/CCBC.cz
https://www.birdlife.cz
Nadační Fond CCBC
Seifertova 615/65 I 130 00 Praha 3
tel.: 723 948 312 I i nfo@ccbc.cz I www.ccbc.cz I IČ: 28188977
Před pár dny měla v Praze přednášku Jane Goodall, téhle dámě je 90 let a já ji velmi obdivuji. Poslední měsíce mi zní v hlavě její věta: „Naděje nepopírá všechny potíže a všechna nebezpečí, která existují, ale nic z toho ji nezastaví.“ Tak přesně s touhle myšlenkou jsme odjížděli do Indonésie a na Srí Lanku s dvouletou dcerou a plánem jednání nabytým k prasknutí. Báli jsme se o její zdraví, že bude problém s přelety, že se nepovede zvládnout a domluvit vše, co je potřeba. Jenže, když naději nic nezastaví, dějí se velké věci!
Za těch 42 dnů jsme navštívili všech 6 míst (ze 7), kde aktuálně realizujeme ochranu želv. 9x jsme měli schůzky s vládou, na 4 místech jsme navíc začali spolupráci s univerzitami. 17x proběhl monitoring ochrany želv na nových místech a na deseti z nich jsme uskutečnili metodický trénink motivující zdejší ochranáře, jak ochranu zlepšit. Na 5 lokalitách jsme více než 15x učili na školách. Na 6 místech proběhly řemeslné workshopy pro rozvoj obyvatel, 3x jsme monitorovali trhy. Domluvila se spolupráce o podpoře ochrany želv s 9 hotely a vyšly 4 články v indonéských novinách. Stalo se toho opravdu hodně a já mám z výsledků cesty obrovskou radost. Ze všech vyzařovala odhodlanost, vytrvalost, efektivita, touha po smysluplnosti, Jane Goodall říká: „naše aktivita může přinést světlo“ a já tomu věřím. Věřím, že tahle cesta toho mnoho ovlivnila přímo na místě, a že její dopad bude ještě dlouho doznívat, protože povzbudila a podpořila mnoho místních, že mohou věci opravdu měnit k lepšímu.
Na ostrově Lembata, v jichovýchodní části Indonésie, se v roce 2023 vyskytnul problém. Od místní organizace SEHABAT PENYU LOANG, kterou podporujeme a která před 3 lety postavila na pláži chráněnou část, přišla zpráva, že jeden místní obyvatel prohlásil, že tato část pláže je jeho majetkem. A to i přesto, že SEHABAT PENYU LOANG měl podepsanou smlouvu se starostou, že pozemek je státní a můžeme ho pro ochranu želv zdarma využívat. Snažila jsem se řešit tuto situaci na dálku. Ale bylo to marné úsilí. Proto byla Lembata první ostrov, kam naše mise mířila. Spolu s místními ochranáři jsme došli k závěru, že nejlepší bude koupit nějaký jiný pozemek, o který nebude spor a který bude právně patřit naší místní organizaci. V současnosti je pozemek vybrán, začíná zde stavba nové chráněné části pláže a přímá ochrana želv pokračuje.
Na Lembatě je ochrana želv kriticky důležitá, jedná se o velmi chudou oblast a rozvoj místních obyvatel, nabídka alternativních zdrojů obživy a vzdělávání tu může způsobit zázraky. A ty jsou potřeba – na místním trhu jsme bohužel našli prodávat vejce želv a stejně jako v nedalekém Kupangu i želvovinu ☹
Na Lembatě jsme se potkali s Denčem, který z vlastní dobré vůle chrání želvy na svých pozemcích. Jeho příběh začal, když si na pláži postavil dřevěný přístřešek na odpočinek, do kterého mu přišla vajíčka naklást želva a on pak pozoroval, jak se líhnou mláďata a sama odchází do moře. Od té doby jednotlivá hnízda chrání nejlépe, jak umí a na líhnutí mláďat svolává lidi z blízkého okolí. Je mi vždycky ctí někoho takového podpořit. Vysvětlili jsme mu, jak správně přenášet vejce a vypouštět mláďata a dali mu k dispozici čelovku a vzdělávací materiály.
Jak jsem zmínila, želvovina byla nalezena i na trhu v blízkém Kupangu, na ostrově Timor. I proto mě potěšilo, ze jsem měla tu čest udělat zde přednášku pro studenty Veterinární Fakulty. Moje povídání o želvách motivovalo je i jejich učitele a dohodli jsme se na spolupráci. Budou monitorovat zdejší trh a udělají cedule, že prodej želvích produktů je nelegální. Také budou o želvách učit spolu s našimi dobrovolníky ve zdejších školách, a hlavně pomohou několika blízkým centrům na ochranu želv chránit želvy efektivněji. Držme studentům palce, ať jejich energie trvá!
Mise pokračovala na ostrov Maratua, ležící u Bornea v oblasti Berau. Tahle oblast je třetím nejdůležitějším líhním místem pro karety obrovské na světě a my zde aktuálně provádíme hlavně vzdělávání a rozvoj místních obyvatel. Tohle místo považuji za svůj druhý domov a místní za rodinu. Podpořit místní řemeslníky můžete třeba koupí některého z výrobků na akcích projektu.
Je to už skoro rok, kdy jsme začali podporovat ochranu želv na jihu Bornea a místní organizaci Pamali Indonesia. Rádi bychom zde kromě ostrova Denawan, kde vše probíhá skvěle, chránili i ostrovy Pamalikan a Marasirih. Vláda nám záměr povolila, ale realitou zůstává, že místním lidem se to moc nelíbí – pořád z ostrovů kradou vejce, navzdory tomu, že se to ví a že je to nelegální. Převážná část pobytu zde byla tedy o schůzkách s vládou, jednání s lidmi a na ostrov Pamalikan jsme se jeli podívat přímo s hejtmanem oblasti v doprovodu policistů. „Někdy se může zdát, že temnota je všudypřítomná“ říká Jane Goodall a přesně tak to cítím i na tomto místě. I když úředníci naslibovali hory i s horákama, realita je, že jejich cesta za protestujícími se z března odložila na duben a teď na konec června. Místní chtějí slyšet vysvětlení ochrany přímo od vlády, povolení na papíře je nezajímá. Já chápu, že 10h autem, celonoční trajekt a pak další 4h naší lodí není nejkratší cesta, ale pokud úředníci nepřijedou, budeme muset plán na rozšíření ochrany stopnout. Držme prosím želvám i tady palce. Kromě chování některých lidí je tu i další obrovský problém – s erozí, ale to dnes bohužel skoro všude.
Západně od Bornea leží ostrov Sulawesi. Od ledna 2024 spolupracujeme s organizací Alliance for Tompotika Conservation. Tato organizace na východě Sulawesi chrání kriticky ohrožené ptáky tabony přilbové. Ale na zdejších plážích kladou vejce i želvy – karety zelenavé, obrovské i pravé, a tak ochranáři chrání i tyto nádherné plazy. Doposud se ALTu podařilo před pytláky ochránit přes 1000 snůšek. Sdíleli jsme zkušenosti, tipy a rady. Pro všechny zaměstnance jsem provedla trénink, jak přenášet vejce správně tak, aby se jich vylíhlo co nejvíce, jak a kdy pouštět mláďata…, nastavili jsme posílání reportů, účetnictví, předali jsme vzdělávací materiály. Tohle pro mě byla velmi inspirující a motivující část cesty, kde jsem se setkala i s profesory ze zdejší univerzity a chystáme prohloubení spolupráce.
Jediné místo, které jsme se během naší cesty rozhodli nenavštívit a kde chráníme želvy, je Papua. Od února 2024 jsme navázali spolupráci s místní státní univerzitou – v rámci programu Věda pro ochranu tu chrání kožatky velké. A my podporujeme jejich projekt s cílem zlepšit úspěšnost líhnutí kožatek snížením teploty v hnízdech a ochranou před predátory. Například zpřesněním metodiky, ale také třeba zastíněním snůšek pomocí kokosové sítě utkané z kokosového lana. Výhoda tkaných kokosových sítí je nejen ekologičnost, ale i zapojení místní komunity při výrobě sítí a možnost dodání do míst, kde nejsou stromy nebo kapradí. Když to bude fungovat, věřím, že tenhle systém pomůže i na mnoha jiných místech… Držte palce!
Z Indonésie jsme se 10.3. přesunuli na Srí Lanku. Tady je to kromě přímé ochrany želv bohužel také hodně o turismu. Je pro mě obrovsky demotivující přihlížet, jak někteří influenceři z nevědomosti, nebo z vlastního dočasného prospěchu, doporučují centra, která k ochraně želv opravdu neslouží. Drží malé vylíhlé i zdravé dospělé želvy v bazénech, jen aby měli turistům co ukazovat. Všude vykládají stejné historky, jak pomáhají a turisté platí za to, že posílají želvy na smrt vypouštěním na horký písek. Když tohle propaguje i televize, je to katastrofa.
Bohužel ani místní ochranáři situaci moc nepomáhají, z 99% chtějí turisty potěšit. A tak i ve státním centru Kapuhenwela, kde jinak dělají ochranu dobře, někdy ochranáři vyhrabávají hnízda, která by se už brzy měla líhnout a nepřipravené nedovyvinuté želvy strkají před fotoaparáty turistů.
Ach jo. Pokud nejde obojí, je třeba se rozhodnout, zda nám jde o turisty nebo o želvy… a já jsem moc ráda, že pobřežní hlídka dokázala, že jim jde primárně o želvy. Loni jsme zjistili, že by pobřežní hlídky na Srí Lance měli chránit želvy. Letos jsme jich 11 navštívili a sešli jsme se i s ředitelem této iniciativy. Plavčíci přes den zachraňují lidi a v noci se střídají v kontrolování pláží, vejce přenáší ke strážní věži a hned po vylíhnutí pouští. Jasně, na některých místech to dělají líp a někde tolik důslední nejsou, ale snaží se a od roku 2012, kdy začali na prvním místě, už zachránili miliony želv… Krásný protipól k turistickým pastem, kde drží malé i zdravé želvy v bazénech. Takže pobřežní hlídku rozhodně doporučuji k návštěvě – vše Vám ukážou a třeba budete moct být večer při vypouštění mláďat např. ve městě Mirisa, Hikaduwa, Mt. Lavinia nebo Panadura.
Část pobytu jsme strávili i u našeho ochranáře Gayana v oblasti Dikwella. V létě po želví sezoně se zde bude muset předělat chráněná část pláže. Gayan je neštastný z turistů. Bylo by krásné, kdyby lidé s želvami v zátoce jen plavali, užívali si společný čas s divokými zvířaty a respektovali je… Jenže mnoho turistů chce na želvy sahat, zvedat je, fotit se, a mnoho místních se na tom snaží vydělat. Prodávají turistům mořské řasy, aby želvy mohli krmit z ruky, tahají je skoro až na pláž. A Gayan pořád vysvětluje a připomíná pravidla, občas už nevydrží a začne na lidi pískat píšťalkou… Jenže, ani když má na sobě rangerovské tričko, tak si z toho někteří nic moc nedělají. Sama jsem zažila, že když jsem turistům říkala, ať na želvy nesahají, tak mi řekli, že když se mi to nelíbí, ať jdu pryč… Když někde uvidíte nevhodné chování, zkuste prosím lidi upozornit i Vy. Rangerům pomůže, když uvidí, že nejsou sami, kdo si zvířat váží. Děkujeme!
Radost mám z druhého ochranáře. Maheshe jsme potkali náhodou. Působí ve městě Matara asi 25 km od města Dikwella. Anglicky neumí ani slovo, ale želvy chrání už pár let. Začal prý, když viděl psa vyhrabávat hnízdo. Provedli jsme ho tréninkem, nevěděl nic o červeném světle ani o nutnosti zastínění chráněné části pláže… Do druhého dne bylo zastínění hotové a my máme druhého ochranáře na Srí Lance!
Pobyt na Srí Lance byl hodně nabitý, proběhly i schůzky s vládou, domluvení spolupráce s dalšími hotely, workshopy na rozvoj obyvatel a jednání se základními školami i univerzitou. Bohužel jsem tu nestihla sama učit, ale to je přesně to, s čím skvěle pomáhají dobrovolníci. Velké díky Báře a taky Lucce s Dášou a jejich dcerám. Z jejich pobytu dokonce vzešla i reportáž v televizi ve Zprávičkách na Déčku. Je velký úspěch, že se povedlo naše vzdělávací materiály přeložit do sinhálštiny, takže dobrovolníci v létě se mohou těšit 😊
Cesta do Asie byla za mě obrovsky úspěšná, zvládli jsme toho opravdu hodně a já děkuji všem, kteří se na tom podíleli – David, Eva, Ivo, Bára ..bez Vás by to prostě takhle zvládnout nešlo, klaním se a moc moc děkuji!
Hodně se toho ale děje i po návratu. Omlouvám se, že jsem Vám o cestě nestihla napsat dřív, ale v dubnu bylo 20 přednáškových dní z 30 dnů v měsíci… Prostě mazec. Snažíme se zvyšovat informovanost o situaci mořských želv a možnostech, jak jim můžeme pomoci. Potěšila mě výstava na ČZU, i ta na plotě školy v Morašicích u Chrudimy, kterou vyrobily děti po mé přednášce u nich. Dokonce vytvořily i vlastní pexeso o želvách a šly si ho zahrát s dětmi do školky.
O projektu také vznikla dvě skvělá videa – jedno o projektu a druhé tipy na cestování s herečkou Veronikou Čermák Mackovou, mrkněte, budeme moc rádi za pomoc se sdílením. A kdo ještě má energii číst či alespoň listovat, tady najdete výroční zprávu za rok 2023. Tady je i anglická verze, pokud byste měli v zahraničí někoho, koho by náš program zajímal.
Děkujeme moc všem, kdo pomáháte. Díky Vám vím, že v tom nejsme sami. Naše akce opravdu způsobují změnu a každý den se líhnou další a další želvy v bezpečí. Aktuálně na 5 místech v Indonésii a na 2 místech na Srí Lance.
Děkujeme!
Hana V. Svobodová
Ve dnech 9. a 10. dubna 2024 uspořádala Česká koalice pro ochranu biodiverzity (CCBC) v Praze festival přírodovědných filmů pro základní školy s názvem Nechme se překvapovat. Pražská část festivalu se konala ve spolupráci s Hlavním městem Praha v budově Národního muzea. Festival nabídl celkem 7 krátkých filmových projekcí o zajímavých živočišných druzích, ekosystémech, ochraně přírody a globálních výzvách. Účastnili se ho nejen naši úžasní lektoři, ale také experti s různým zaměřením a zálibami.
Festivalu se zúčastnilo celkem 890 žáků (včetně učitelů) z 28 různých škol. Jednalo se zejména o studenty navštěvující 4. až 9. třídu základních škol. Nejvíce populárními tématy byly letos šelmy a záchranné stanice.
Tímto bychom rádi poděkovali všem, kdo se na akci podíleli, za krásné prezentace a motivaci mladých lidí k lásce k přírodě a její ochraně. Zvláštní poděkování patří také našim posluchačům za účast na festivalu a za projevený zájem o přírodu.
Poslední část festivalu Nechme se překvapovat proběhne 15. a 16. května 2024 v Českých Budějovicích. Těšíme se na vás!
Vaše CCBC
Organizace Lestari byla založena v roce 2014 českými vědci a ochránci přírody. Začátek organizace byl spojen s aktivitami na zvyšování povědomí o negativních dopadech průmyslu palmového oleje na životní prostředí. Během osvětové kampaně o palmovém oleji organizace přiblížila české veřejnosti jeden z největších globálních ekologických problémů. Hlavním cílem kampaně bylo upozornit na to, že rozhodnutí každého z nás mají globální dopad a že i běžný spotřebitel může zodpovědným přístupem společně s dalšími ovlivnit to, co se děje jinde na naší planetě.
Po úspěšné osvětě o palmovém oleji v České republice se Lestari posléze začalo více zaměřovat na komplexní ochranu ohrožených druhů a ekosystémů. Mezi pilíře aktivit organizace patří výzkum, podpora protipytláckých aktivit, investigativní činnost zaměřená na pašování divokých zvířat a dokumentace přírody a hrozeb, kterým čelí. Nedílnou součástí je také spolupráce s komunitami a podpora udržitelného způsobu života, dále pak spolupráce s partnery ze širokého spektra odvětví na národní a mezinárodní úrovni.
O aktivitách Lestari za rok 2023 se dočtete na následujících stránkách: Lestari: výroční zpráva 2023
Česká koalice pro ochranu biodiverzity pomáhá neziskovkám chránit faunu a flóru. Sdružuje 18 mezinárodních projektů po celém světě i v České republice.
Účet pro dárce: 2865271001/5500
IBAN: CZ2155000000002865271001
BIC/SWIFT kód: RZBCCZPP
