V průběhu minulého týdně uvízli v bahně vypuštěných rybníků na Českolipsku tři jeřábi popelaví, kteří v této lokalitě pravidelně hledají potravu a nocují. Dva z nich se bohužel nepodařilo již zachránit, třetí pták byl ve vážném stavu předán do péče Záchranné stanice Huslík v Poděbradech, kde se nyní zotavuje. Liberecká terénní zooložka a zakladatelka projektu Jeřábí život, Markéta Ticháčková, situaci dál průběžně monitoruje a ve spolupráci s dalšími ochranáři hledá řešení, jak podobným tragédiím předejít.

Naprostá většina evropských jeřábů popelavých je v tuto dobu na své migrační cestě k zimovištím v jihozápadní Evropě. V důsledku globálního oteplování a změně klimatu ale stále narůstá počet jedinců, kteří neodlétají a zimují u nás. Díky mírnějším zimám a menší sněhové pokrývce jsou jeřábi stále schopni najít dostatek potravy a nenutí je nic k tomu, aby trávili zimu jinde. Bohužel tak ale musí čelit i novým nástrahám, jako jsou například vypuštěné rybníky během výlovů, které pro ně, jak se ukazuje, představují velké nebezpečí.„Minulý týden jsme jen na Českolipsku zaznamenali hned tři smutné případy jeřábů uvízlých v bahně, ze kterého již bohužel nebyli schopni vzlétnout. Jednoho jsme objevili již mrtvého. Druhého se nám sice z bahna podařilo vytáhnout, ale byl již naprosto vyčerpaný, prochladlý a záhy také uhynul. Ve třetím případě byl jeřáb ještě schopen převozu do Záchranné stanice Huslík, kde se o něj nyní starají a brzy snad bude moci být vypuštěn zpět do volné přírody,” popisuje ornitoložka Markéta Ticháčková, která sleduje jeřáby v ČR v rámci projektu Jeřábí život již více než 10 let. Dle odborníků se jedná o první zaznamenané případy tohoto druhu. „Úhyn jeřábů nejčastěji způsobují přirození predátoři jako například lišky. Nebo se jim často bohužel stávají osudnými dráty elektrického vedení. Uhynutí v bahně jsme ale zaznamenali poprvé,” říká Petr Lumpe, ornitolog AOPK RP Správa CHKO Kokořínsko – Máchův kraj.

Monitoring jeřábů popelavých ornitologům usnadňují speciální GPS-GSM vysílače, které za účelem výzkumu a ochrany Ticháčková umístila na různé jedince, z toho 3 z nich se právě teď pohybují na Ceskolipsku. „Vysílačky mapují, kde tito jeřábi nocují. A tam také většinou tráví noci i celé hejno. To je pro nás obrovská výhoda, protože každé ráno pak můžeme na jisto jezdit kontrolovat přesné lokality, jestli tam neuvízl nějaký další nešťastný jeřáb,” dodává Ticháčková.

Výzkum a ochranu jeřábů popelavých dlouhodobě podporuje i Zoo Liberec ze svého fondu In situ, kam putují 2 Kč z každé prodané vstupenky do zoo. Projektu Jeřábí život již mimo jiné poskytla právě i tyto speciální vysílačky, které jsou pro monitoring a záchranu těchto impozantních ptáků klíčové.